Moravskoslezský kraj je vyšší územní samosprávný celek na severovýchodě České republiky. Krajskou metropolí je Ostrava, kde žije 283,2 tisíce lidí, zhruba čtvrtina obyvatel kraje.[1] Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) měl kraj k 31. 12. 2025 celkem 1 176 380 obyvatel.[7]*
Poloha a sousedé
Na severu a východě hraničí kraj s polským Slezským a Opolským vojvodstvím, na jihovýchodě se slovenským Žilinským krajem. Z českých krajů sousedí s Olomouckým krajem a na jihu se krátce dotýká Zlínského kraje.[1] Na území kraje působí čtyři euroregiony: Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.[1]
.JPG)
Příroda
Západ kraje zaujímá Hrubý Jeseník s Pradědem (1 491 m n. m.), nejvyšší horou kraje i celé Moravy. Navazují na něj Nízký Jeseník a Oderské vrchy.[1] Střed kraje tvoří hustě osídlená Opavská nížina, Ostravská pánev a Moravská brána. Na jihovýchodě se zvedají Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou (1 323 m n. m.) a při hranici s Polskem Slezské Beskydy.[1]
Většina území patří do úmoří Baltského moře. Hlavní řekou je Odra, která v Ostravě přijímá Opavu a Ostravici; severně od Bohumína se do ní vlévá Olše, tvořící hranici s Polskem. Na soutoku Odry s Olší leží nejnižší bod kraje (195 m n. m.).[1] Chráněnými krajinnými oblastmi jsou Beskydy, Jeseníky a Poodří.[1] Pitnou vodu dodávají hlavně nádrže Šance, Morávka a Kružberk.[1]
Rozloha, obyvatelstvo a členění
S rozlohou 5 431 km² (6,9 % území Česka) je kraj šestý největší.[1] Tvoří jej okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Kraj má 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 300 obcí, z toho 42 měst.[1] Hustota zalidnění 218 obyvatel na km² je vyšší než průměr Česka (138). Asi 58 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel; vedle Ostravy jsou největšími městy Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná.[1] Kraj od roku 1993 ztrácí obyvatele nejen přirozeným úbytkem, ale i stěhováním.[1] Na Těšínsku žije polská menšina.[1]
Vznik a název
Kraj vznikl k 1. 1. 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. pod názvem Ostravský kraj, odvozeným od sídla krajského úřadu.[2] V návaznosti na ústavní zákon č. 176/2001 Sb. byl přejmenován na Moravskoslezský kraj. V klasifikaci CZ-NUTS platil nový název od 10. července 2001, kdy se zároveň oblast Ostravsko přejmenovala na Moravskoslezsko.[3] První krajské zastupitelstvo bylo zvoleno 12. listopadu 2000. V roce 2005 přešly na žádost obcí tři obce s asi 4,3 tisíci obyvateli do Olomouckého kraje.[2] Na ustavujícím zasedání 21. října 2024 byl hejtmanem znovu zvolen Josef Bělica (ANO), který neměl protikandidáta.[4]
Hospodářství a doprava
Velká část kraje patřila k hlavním průmyslovým oblastem již za Rakouska-Uherska. Jádrem je ostravsko-karvinská pánev, kde se těží veškeré černé uhlí v Česku a kde je soustředěna hutní výroba.[1] Podle výběrového šetření pracovních sil pracovalo v průmyslu 30 % z 548 tisíc zaměstnaných.[1] Kraj spojuje s Prahou dálnice D1 a železniční trať č. 270 z Prahy do Bohumína. Podle ČSÚ je mezinárodní letiště v Mošnově druhé největší v Česku.[1] V kraji působí mimo jiné Vysoká škola báňská (Technická univerzita Ostrava), Ostravská univerzita a Slezská univerzita v Opavě.[1]
Zdravotnictví, média a kultura
Největším zdravotnickým zařízením na severní Moravě je podle vlastních údajů Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), která má 1 233 lůžek.[5] Regionální stanice Český rozhlas Ostrava vysílá pravidelně od 1. července 1929.[6] V Ostravě sídlí Janáčkova filharmonie.[1] Městskými památkovými rezervacemi jsou centra Příbora, Nového Jičína a Štramberka. K průmyslovým památkám patří areál Dolních Vítkovic, Důl Michal a Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích.[1]
Stránky, které sem odkazují
- Fakultní nemocnice Ostrava
- Nalezení těla pohřešované ženy ve Frýdeckém lese u Frýdku-Místku
- Olomoucký kraj
- Ostrava (město)
- Zlínský kraj
- Český rozhlas Ostrava