Linka D je čtvrtá linka pražského metra. Úsek I.D má vést z Náměstí Míru přes Pankrác a Krč do Depa Písnice na jižním okraji města a mít deset stanic.[3] Celá trasa měří 10,6 kilometru a jako první v Praze má jezdit v automatickém provozu bez strojvedoucího.[11][15] Investorem stavby je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), projektantem společnost Metroprojekt.[1]*
Sedmdesátá léta: jih měla obsloužit větev linky C
První plány na linku D vznikly v 70. letech.[11] Tehdejší koncepce, naposledy zpracovaná v roce 1983, počítala s jiným vedením trasy D, zhruba ve stopě pravobřežní tramvajové trati do prostoru Palackého náměstí. Jižní sektor města měla obsloužit větev linky C odbočující ve stanici Pankrác.[1] Na jižní straně stanice Pankrác C byla v 70. letech vybudována odbočka, se kterou se počítalo pro napojení budoucí trasy D.[6] Výstavba sídlišť na jihu Prahy podle Metroprojektu překonala původní předpoklady, a proto bylo rozhodnuto, že větev linky C bude samostatnou trasou D s pokračováním na sever. Pravobřežní oblast jižní části města zůstala tramvajím.[1]
1991–2001: Zálesí, Kačerov, nebo Pankrác
V roce 1991 zpracoval Metroprojekt zadání stavby I.D v rozsahu Zálesí–Náměstí Míru, později rozšířené o stanici Nové Dvory.[1] V roce 1992 prověřoval variantu křížení s linkou C ve stanici Kačerov. Ze zkoumaných míst přestupu na linku A bylo potvrzeno Náměstí Míru.[1]
V roce 1993 Metroprojekt porovnal pro úsek Nové Dvory–Hlavní nádraží automatické metro na pneumatikách typu VAL a rychlodrážní tramvaj, a to v koridoru „P“ přes Pankrác i v koridoru „K“ přes Kačerov. Po posouzení bylo potvrzeno řešení s přestupní stanicí Pankrác, ze kterého vychází územní plán.[1]
Po roce 1993 příprava linky D stagnovala, protože přednost dostalo severní prodloužení linky C. V roce 2001 Metroprojekt kvůli podkladům pro stavební uzávěru znovu prověřil úsek Nové Dvory–Náměstí Míru. Místo stanice Zálesí navrhl stanici Nemocnice Krč u Thomayerovy nemocnice.[1]
2006–2012: lehké metro, nebo automat v klasickém profilu
Srovnávací studie z roku 2006 vyhodnotila jako nejvýhodnější lehké automatické metro na pneumatikách. Rada hl. m. Prahy pak v programovém prohlášení na období 2006–2010 uvedla, že pro trasu D mají být preferovány parametry lehkého metra.[1]
V letech 2010–2011 zpracoval Metroprojekt dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci EIA pro úsek Depo Písnice–Náměstí Míru. Návrh počítal s automatickým provozem bez řidiče, zabezpečovacím systémem CBTC a nástupištními stěnami, rozměry tunelů a nástupišť ale zůstaly shodné s linkami A, B a C.[1] Stanovisko EIA bylo vydáno 2. listopadu 2012.[2] Rada hl. m. Prahy usnesením č. 2241 z 18. prosince 2012 vyhlásila záměr postavit první etapu Pankrác–Depo Písnice v systému kompatibilním s dosavadními linkami.[1]
2013–2015: záměr, územní rozhodnutí a vlaky bez strojvedoucího
Rada hlavního města Prahy 8. října 2013 schválila záměr výstavby trasy I.D a zařazení projektu do Operačního programu Doprava 2014+.[1] Trasa měla být podle tehdejších plánů hotova do roku 2022. Tehdejší primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) uvedl, že úsek z Náměstí Míru do Písnice vyjde na 60 miliard korun.[11]
V roce 2014 bylo rozhodnuto, že v prvním úseku vznikne i stanice Pankrác D a linka D bude provozně samostatná. Územní rozhodnutí na celou trasu Náměstí Míru–Depo Písnice nabylo po několika odvoláních právní moci v červenci 2014.[1] Rada hl. m. Prahy usnesením č. 1685 z 21. července 2015 rozhodla o provozu bez strojvedoucího.[2] Městský soud v Praze 22. července 2015 zrušil změnu územního plánu Z 2440/00, která upřesňovala koridor trasy v úseku Pankrác–Depo Písnice.[2]
2016–2019: pozemky, fázování a geologický průzkum
V červnu 2016 podal DPP žádost o stavební povolení na úsek Pankrác–Depo Písnice bez vlakového depa.[2] Hlavní město rozhodlo usnesením zastupitelstva z 23. února 2017 o novém pořízení zrušené změny územního plánu.[2] Studie fázování z roku 2017 doporučila začít stavbu na Pankráci, kde stanice potřebuje nejdelší dobu výstavby.[1]
V březnu 2018 projednal dopravní výbor magistrátu odhad 39,7 miliardy korun za úsek Pankrác–Depo Písnice. Generální ředitel DPP Martin Gillar tehdy uvedl, že podnik se potřebuje dohodnout s vlastníky 451 z 655 potřebných pozemků.[21] Vlastníci pozemků u Arkád Pankrác stáhli žalobu proti územnímu rozhodnutí 13. března 2019, vlastníci pozemků u stanic Nádraží Krč a Nemocnice Krč 5. srpna 2019.[2] V roce 2019 navrhl Metroprojekt takzvanou Variantu VI, která rozdělila úsek Pankrác–Depo Písnice do tří fází: Pankrác–Olbrachtova, Olbrachtova–Nové Dvory s ražbou tunelů stroji TBM od Písnice a nakonec stanice Libuš, Písnice a Depo Písnice s depem.[1]
Rada a zastupitelstvo hlavního města v květnu 2019 schválily doplňující geologický průzkum. K jeho slavnostnímu zahájení došlo 19. června 2019 a vedení města je podle DPP prezentovalo jako zahájení stavby celé trasy.[1] Pod tímto datem uvádí zahájení výstavby linky D i chronologie pražského metra na webu DPP.[4] Novela zákona o drahách umožňující automatický provoz metra platí od 13. prosince 2019.[2] Žádost o nové stavební povolení pro Variantu VI podal DPP 30. prosince 2019.[2]
2020–2022: námitky, podjatost a stavební povolení
Harmonogram z počátku roku 2020 počítal se zahájením stavby 1. července 2020 a se zprovozněním linky 31. prosince 2027.[5] Soutěž na první úsek napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společnost Eurovia. Předseda ÚOHS její rozklad zamítl 28. června 2021.[2] Eurovia si podle Seznam Zpráv stěžovala také u Evropské komise, že zakázka je ušitá pro konkurenci.[23] Dne 29. června 2021 podepsal DPP smlouvu na úsek Pankrác–Olbrachtova se sdružením Subterra, HOCHTIEF CZ, STRABAG, HOCHTIEF Infrastructure a Ed. Züblin za nabídkovou cenu 13,75 miliardy korun.[1]
Dne 12. května 2020 byla v řízeních podána námitka podjatosti všech úředních osob magistrátu včetně ředitele, v řízení o kácení i primátora. Ministerstvo životního prostředí ani ministerstvo dopravy jí nevyhověly.[2] Zastupitelstvo znovu schválilo změnu územního plánu 2440/00 dne 22. dubna 2021.[2] Stavební povolení pro úsek Pankrác–Nové Dvory bylo vydáno 30. června 2021 a právní moci nabylo 24. března 2022. Žalobu Pankrácké společnosti a obyvatel Kovařovicovy ulice zamítl Městský soud v Praze 8. února 2023 a kasační stížnost Nejvyšší správní soud 2. srpna 2023.[2]
Stavba prvního úseku I.D1a Pankrác–Olbrachtova slavnostně začala 21. dubna 2022. DPP počítal s 90 měsíci výstavby a se zprovozněním celé linky na konci roku 2029.[6] Podle tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) šlo o první zahájení stavby nové linky pražského metra po více než 40 letech.[6]
Olbrachtova–Nové Dvory: od vítěze v září 2023 ke smlouvě v dubnu 2026
Zakázku na druhý úsek I.D1b vypsal DPP 30. května 2022 s předpokládanou cenou 24,63 miliardy korun.[1] Stavba měla začít v říjnu 2023.[5] Průběh soutěže popisuje DPP takto:[2]
- 5. září 2023 vyloučil DPP sdružení vedené firmou PORR a vítězem určil sdružení vedené společností Subterra.[2]
- 15. ledna 2024 ÚOHS v prvním stupni zrušil výběr dodavatele a 13. března 2024 výběr zrušilo i představenstvo DPP.[2]
- 6. srpna 2024 DPP vybral stejného dodavatele podruhé, ÚOHS jeho výběr zrušil 28. ledna 2025 a předseda úřadu 9. dubna 2025 řízení zastavil se zrušením oznámení o výběru.[2]
- 22. září 2025 předseda ÚOHS potvrdil vyloučení skupiny PORR, Vinci a Marti a 29. září 2025 DPP vybral Subterru potřetí.[2]
- 8. října 2025 Krajský soud v Brně zakázal uzavřít smlouvu, 10. února 2026 ÚOHS odmítl námitky společnosti Strabag a 27. února 2026 Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření.[2]
- 7. dubna 2026 DPP podepsal smlouvu se sdružením Subterra, HOCHTIEF CZ, HOCHTIEF Infrastructure a BeMo Tunneling za 29,99 miliardy korun bez DPH.[2]
Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek v dubnu 2026 uvedl, že Praha kvůli sporu dodavatelských konsorcií ztratila 2,5 roku. Společenské náklady každého roku bez linky D odhadl na zhruba deset miliard korun v dnešních cenách.[16] Předseda dozorčí rady DPP Zdeněk Hřib (Piráti) při zahájení stavby 19. června 2026 řekl, že neúspěšný uchazeč využil „všech možných a nemožných cest“. Opoziční zastupitel Adam Scheinherr (Praha Sobě) téhož dne uvedl, že soutěž předal současné koalici připravenou a její dotažení zabralo celé volební období.[13]
Deset stanic a tři provozní úseky
Úsek I.D1 Pankrác–Nové Dvory má provozní délku 4,6 kilometru, navazující úsek I.D2 do Depa Písnice 3,8 kilometru a úsek I.D3 z Pankráce na Náměstí Míru 2,7 kilometru.[3] Do doby, než bude hotové depo Písnice, mají vlaky vyjíždět z depa Kačerov po 468 metrů dlouhé spojce mezi linkami C a D.[6] Stanice od severu:
- Náměstí Míru: ražená jednolodní stanice nad stávající stanicí linky A v Praze 2, připravená pro pokračování do centra.[3]
- Nusle (pracovně Náměstí Bratří Synků): hloubená stanice s ostrovním nástupištěm.[3][14]
- Pankrác: jednolodní přestupní stanice s bočními nástupišti, kolejiště 33 metrů pod povrchem, největší stanice linky.[6]
- Ryšánka (pracovně Olbrachtova): první ražená dvoulodní stanice pražského metra s nástupišti v oblouku.[6]
- Nádraží Krč: jediná povrchová stanice linky, s nástupišti na mostě nad údolím Kunratického potoka a s dispečinkem celé trasy D.[15]
- Nemocnice Krč: hloubená stanice u Thomayerovy nemocnice, kolejiště 17 metrů pod terénem.[15]
- Nové Dvory: ražená jednolodní stanice s nástupištěm 33 metrů pod terénem a s rozvětvením pro budoucí odbočku k Modřanům.[15]
- Libuš: hloubená stanice podél Novodvorské ulice, temeno kolejnice asi 13 metrů pod terénem.[9]
- Písnice: hloubená stanice s autobusovým terminálem a parkovištěm P+R pro 396 aut.[3]
- Depo Písnice: hloubená konečná stanice s vlakovým depem a parkovištěm P+R pro 873 aut.[3]
Rada hl. m. Prahy 31. srpna 2026 schválila názvy Nusle a Ryšánka. Návrhy Tempo pro Nové Dvory, Sídliště Písnice pro Písnici a Prameny pro Depo Písnice neschválila.[14] Spor o název Olbrachtova začal kritikou, že spisovatel Ivan Olbracht byl komunista. Přejmenování doporučil Zdeněk Hřib, podobně se vyjádřil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.[16][14]
Od 60 ke 120 miliardám: odhady ceny
Odhady se liší rozsahem úseku i cenovou úrovní:
- Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) uvedl 60 miliard korun za úsek Náměstí Míru–Písnice.[11]
- 13. března 2018: dokument pro dopravní výbor magistrátu uvedl 39,7 miliardy za úsek Pankrác–Depo Písnice, z toho 21 miliard tunely a vestibuly, 6,5 miliardy vlaky a řídicí systém a 5,7 miliardy depa a parkoviště.[21]
- 21. března 2019: náměstek Adam Scheinherr uvedl na zastupitelstvu 72 miliard za trasu Písnice–Náměstí Míru, podle Metroprojektu z toho 57 miliard za úsek Depo Písnice–Pankrác. Opoziční zastupitel Petr Stuchlík (ANO) zvýšení kritizoval.[22]
- Červen 2021: prezentace ředitele DPP Petra Witowského pro zastupitele uvedla 97,8 miliardy proti 72,6 miliardy spočteným o dva roky dříve. Každý rok zpoždění podle ní stojí na inflaci dvě až čtyři miliardy.[23]
- Červenec 2021: podle Pražského deníku činil odhad pro úsek Pankrác–Nové Dvory s pěti stanicemi 52 miliard korun.[25]
- 21. dubna 2022: DPP uvedl 97,79 miliardy za celou trasu I.D a 14,54 miliardy za úsek Pankrác–Olbrachtova včetně monitoringu.[6]
- Červen 2025: deník E15 napsal, že poslední odhad činí 120 miliard korun.[24]
K tomu se řadí vysoutěžené a vypsané zakázky: 13,75 miliardy za stavbu úseku Pankrác–Olbrachtova[1], 29,99 miliardy bez DPH za úsek Olbrachtova–Nové Dvory[2] a předpokládaných 3,755 miliardy bez DPH za stanici Libuš.[9] Soutěž na automatické vlaky a dopravní systém pro linky C a D má předpokládanou hodnotu zhruba 86 miliard korun bez DPH.[20]
Úvěr 22,76 miliardy od Evropské investiční banky
V roce 2014 jednalo město o spolufinancování z fondů Evropské unie a stavba byla zapsána mezi velké projekty Operačního programu Doprava 2014+.[1] Pražští zastupitelé v červnu 2022 schválili úvěr od Evropské investiční banky v přepočtu zhruba 22,76 miliardy korun, který má pokrýt asi polovinu nákladů.[12] Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) v červenci 2021 přislíbila, že stát Praze na linku D a městský okruh přispěje, konkrétní částku neuvedla.[25]
Stav k 2. říjnu 2026
Na prvním úseku jsou podle přehledu DPP ke 25. září 2026 dokončeny veškeré razicí práce v traťovém úseku Pankrác–Ryšánka. Na říjen a listopad 2026 jsou ve stanici Pankrác D plánovány betonáže klenby a ve stanici Ryšánka betonáž sekundárního ostění a práce na vestibulech.[10] Stanice Olbrachtova byla vyražena v říjnu 2025 po 19 měsících ražeb.[19] Zrekonstruovaná stanice Pankrác C se otevřela 19. prosince 2025.[1]
Stavba úseku Olbrachtova–Nové Dvory slavnostně začala 19. června 2026. Má trvat 72 měsíců a probíhat z 13 zařízení staveniště.[7] Dne 18. září 2026 začala ražba zhruba 300 metrů dlouhého přístupového a větracího tunelu stanice Nové Dvory, která má trvat do konce prvního čtvrtletí 2027.[8]
Úřad DESU vydal 20. září 2026 povolení záměru pro úsek Nové Dvory–Libuš, právní moc se předpokládá v říjnu 2026.[2] DPP 2. října 2026 oznámil vypsání zakázky na stanici Libuš s dobou výstavby 54 měsíců. Náměstek Beránek uvedl, že by se stanice mohla otevřít spolu s prvním úsekem v roce 2032.[9] Stanovisko EIA platí do 31. prosince 2026. Podle novely podepsané 17. září 2026 jej lze prodloužit i pro metro a DPP o to požádá do konce roku.[2]
Pro úsek Pankrác–Náměstí Míru DPP předpokládá vypsání soutěží v dubnu 2027.[2] Podle harmonogramu, který citoval web Zdopravy.cz v únoru 2026, má stavba začít na jaře 2029, trvat 84 měsíců a skončit v roce 2036.[18] DPP zároveň zadal studii proveditelnosti prodloužení o 2,2 kilometru z Náměstí Míru přes Hlavní nádraží na Náměstí Republiky s předpokládanou stavbou v letech 2037–2044.[18] V soutěži na automatické vlaky pokračují v jednací fázi Alstom a konsorcium Siemens Mobility a Škoda Transportation. Dosud se počítalo s 69 soupravami, z toho 16 pro linku D.[20]
Šest termínů otevření
- Říjen 2013: trasa z Pankráce do Písnice měla být hotova do roku 2022.[11]
- Počátek roku 2020: zprovoznění 31. prosince 2027.[5]
- 21. dubna 2022: zprovoznění celé trasy na konci roku 2029.[6]
- 7. dubna 2026: podle Zdopravy.cz se pro úsek z Pankráce do Písnice „mluví o roku 2031“.[17]
- 9. dubna 2026: náměstek Beránek uvedl otevření první části přibližně v polovině roku 2032 a dojezd do Depa Písnice v optimistickém případě v letech 2034–2035.[16]
- 19. června 2026: DPP předpokládá zprovoznění úseku Pankrác–Nové Dvory ve druhé polovině roku 2032.[7]
Chronologie
- 1983: poslední dokumentace koncepce s větví linky C na jih.[1]
- 18. 12. 2012: rada města volí systém kompatibilní s linkami A, B a C.[1]
- 8. 10. 2013: rada města schvaluje záměr výstavby trasy I.D.[1]
- Červenec 2014: územní rozhodnutí Náměstí Míru–Depo Písnice v právní moci.[1]
- 21. 7. 2015: rada města rozhoduje o provozu bez strojvedoucího.[2]
- 19. 6. 2019: slavnostní zahájení geologického průzkumu.[1]
- 29. 6. 2021: smlouva na úsek Pankrác–Olbrachtova za 13,75 miliardy.[1]
- 21. 4. 2022: zahájení stavby úseku Pankrác–Olbrachtova.[6]
- Červen 2022: zastupitelstvo schvaluje úvěr od Evropské investiční banky.[12]
- 7. 4. 2026: smlouva na úsek Olbrachtova–Nové Dvory za 29,99 miliardy bez DPH.[2]
- 19. 6. 2026: zahájení stavby úseku Olbrachtova–Nové Dvory.[7]
- 31. 8. 2026: rada města schvaluje názvy Nusle a Ryšánka.[14]
- 18. 9. 2026: začátek ražeb na Nových Dvorech.[8]
- 2. 10. 2026: zakázka na stanici Libuš.[9]
Shrnutí k 2. říjnu 2026
Ve výstavbě jsou dva úseky s pěti z deseti stanic: Pankrác–Ryšánka od dubna 2022 a Ryšánka–Nové Dvory od června 2026.[7] DPP uvádí zprovoznění úseku Pankrác–Nové Dvory ve druhé polovině roku 2032.[7] V dubnu 2022 přitom počítal s otevřením celé trasy na konci roku 2029.[6] Smluvní ceny dvou rozestavěných úseků činí 13,75 miliardy a 29,99 miliardy bez DPH.[1][2] Poslední zveřejněný odhad celé trasy uvádí 120 miliard korun, v roce 2022 DPP uváděl 97,79 miliardy.[24][6] Na stanici Libuš je od 2. října 2026 vypsaná zakázka.[9] Stanice Písnice a Depo Písnice a úsek Pankrác–Náměstí Míru zatím zhotovitele nemají.[7][2]
Zdroje
- Historie (Metro D)
- Stav přípravy (Metro D)
- Celková koncepce (Metro D)
- Historie pražského metra v datech
- Harmonogram (Metro D)
- Den D pro metro D – stavba čtvrté trasy pražské podzemky zahájena
- Začala stavba dalšího úseku metra D od stanice Olbrachtova na Nové Dvory
- V Praze na Nových Dvorech začaly ražby dalšího úseku metra D
- DPP vyhlašuje veřejnou zakázku na zhotovitele stanice metra D Libuš
- Úsek Pankrác – Olbrachtova
- Začíná dlouho plánovaná stavba pražského metra D. Má trvat sedm let
- Praha schválila úvěr 22,76 mld. Kč od Evropské investiční banky na metro D
- Praha zahájila stavbu druhé části metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory
- Nové stanice budovaného metra D se budou jmenovat Nusle a Ryšánka
- Začíná stavba další části metra D. Úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory vyjde na 30 miliard
- Metro D: 10 miliard za každý rok zpoždění a čekání na razicí štíty. Komise vybrala nové názvy stanic
- Podepsáno. DPP po letech sporů zasmluvnil dostavbu metra D na Nové Dvory za 30 miliard
- Metro D zamíří do centra. Zadaná studie ověří i odbočku na Žižkov, vzniknou nové přestupy
- Obrazem: Olbrachtova hlásí hotovo. Metro D má kompletně vyraženou první stanici
- Firmy spočítají, kolik automatických vlaků potřebuje pražské metro. Megatendr vstupuje do další fáze
- Odhad ceny stavby metra D z Pankráce do Písnice: 40 miliard korun
- Nový odhad navýšil cenu metra D. Vyjít má na 72 miliard korun
- Nové metro D se prodraží téměř na 100 miliard. A to nemusí být konec
- Metro D aktuálně: Mapa stanic, harmonogram, plán dokončení
- Vláda pomůže Praze s financováním okruhu a metra D. Slíbila to ministryně