Olomouc je statutární město na řece Moravě a krajské město Olomouckého kraje.[1][2] Okres Olomouc leží v zeměpisném středu Moravy a jeho převážná část patří k rovinatému Hornomoravskému úvalu, kterým protéká Morava.[3] K 1. lednu 2025 měla podle Českého statistického úřadu 103 063 obyvatel.[4] Jako samostatná právnická osoba existuje statutární město od 24. listopadu 1990; na městské obvody ani části s vlastní samosprávou se nečlení.[2]*
Historie
Místo bylo osídleno už v pravěku. Ve druhé polovině 2. století n. l. zde Římané za válek s Markomany zřídili pochodový tábor, jehož pozůstatky archeologové objevili v roce 2001 v Neředíně; jde o nejsevernější doklad římské vojenské činnosti ve střední Evropě.[1] V první polovině 11. století se v Olomouci usadil první moravský údělný kníže Břetislav; knížecí hrad poprvé zmiňuje Kosmas k roku 1055. V roce 1063 vzniklo moravské biskupství a o patnáct let později klášter Hradisko. Biskup Jindřich Zdík přenesl roku 1141 biskupský stolec ke kostelu sv. Václava.[1]
Královské město vzniklo pravděpodobně před rokem 1246 za Václava I.; nejstarší otisk městské pečeti pochází z roku 1267. Dne 4. srpna 1306 byl v domě kapitulního děkana zavražděn král Václav III., poslední Přemyslovec po meči. Roku 1469 zvolila katolická šlechta v olomoucké katedrále českým králem Matyáše Korvína a v roce 1479 zde byl sjednán mír mezi uchazeči o český trůn. Dne 22. prosince 1573 zahájila činnost univerzita, druhá nejstarší v českých zemích.[1]
V letech 1642–1650 drželi město Švédové; zatímco v roce 1640 zde žilo přes třicet tisíc lidí, po jejich odchodu zůstalo 1 675 obyvatel. Roku 1655 byla Olomouc prohlášena pevnostním městem a v roce 1758 odolala pruskému obléhání. V roce 1777 se biskupství stalo arcibiskupstvím. Dne 2. prosince 1848 se v Arcibiskupském paláci stal císařem František Josef I.[1] První vlak přijel v roce 1841, pevnostní statut skončil roku 1886 a v roce 1898 vyjela první tramvaj. Připojením dvou měst a jedenácti obcí v roce 1919 vznikl tzv. Velký Olomouc. V březnu 1939 shořela synagoga u Terezské brány. Historické jádro bylo v dubnu 1971 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Povodeň v roce 1997 zaplavila víc než třetinu území města.[1]
Památky
Čestný sloup Nejsvětější Trojice stojí na Horním náměstí. Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí, že vznikl v letech 1716–1754 podle návrhu Václava Rendera a na sochařské výzdobě pracoval mimo jiné Ondřej Zahner. Vysvěcen byl v roce 1754 za účasti císařovny Marie Terezie a od roku 2000 je na Seznamu světového dědictví UNESCO.[5] Hlavní věž katedrály sv. Václava je vysoká 100,65 m a je nejvyšší na Moravě. U katedrály stojí Přemyslovský palác a kaple sv. Anny s budovou kapitulního děkanství. Národní kulturní památkou je i chrám sv. Mořice, kde byly roku 1745 postaveny tehdy největší varhany ve střední Evropě. Klášter Hradisko slouží od roku 1802 jako vojenská nemocnice. Historické centrum doplňuje soubor šesti barokních kašen.[3] Orloj na radnici, původem z 15. století, dostal po druhé světové válce podle návrhu malíře Karla Svolinského podobu v duchu socialistického realismu; místo apoštolů se v něm otáčejí postavy dělníků a dalších profesí. Obnovený orloj byl odhalen 9. května 1955.[6]
Instituce
Olomouc je sídlem arcibiskupství a Univerzity Palackého.[1] Univerzita byla obnovena 21. února 1946 pod jménem Františka Palackého a dnes má osm fakult. Kulturní život nesou hlavně Moravské divadlo a Moravská filharmonie. Od roku 1966 je s městem spojeno výstaviště Flora, na Svatém Kopečku působí od roku 1956 zoologická zahrada.[3]
Stránky, které sem odkazují
- Dětská akutní psychiatrická péče ve Fakultní nemocnici Olomouc 2026
- Jihomoravský kraj
- Milan Adámek
- Olomoucký kraj
- Ostrava (město)
- Pardubice
- Pardubický kraj
- Zavedení cenového stropu na pohonné hmoty (2026)