Snímek z publikace Hospodářské noviny
Snímek z publikace Hospodářské noviny, 4. 11. 2026

Sedmičlenná bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla 5. listopadu 2026 o zvýšení základní dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta [3][4]. Jde o nejvyšší úroveň sazby od počátku roku 2025. Zároveň rada o stejnou hodnotu zvýšila lombardní sazbu na pět procent a diskontní sazbu na tři procenta [4].

Vývoj sazby v roce 2026

Základní sazbu ČNB letos nejprve držela na 3,5 procenta. V červnu 2026 ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta a na této úrovni ji ponechala v srpnu i v září 2026 [4]. Listopadové zvýšení bylo podle analytiků oslovených ČTK očekávané [1][2][3].

Důvody rozhodnutí

Spotřebitelské ceny v říjnu 2026 meziročně vzrostly o 2,4 procenta, zatímco v září to bylo 2,5 procenta, podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [3]. Hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska uvedl, že zpomalení inflace nic nemění na tom, co označil za „přetrvávající proinflační podhoubí v české ekonomice“ [1]. Jádrová inflace, očištěná o vliv energií, potravin, alkoholu a tabáku, zůstala na 3,3 procenta a ceny služeb rostly tempem přes čtyři procenta [1][3].

Ceny potravin byly v říjnu 2026 meziročně nižší o čtyři procenta, což inflaci tlumilo. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že zatímco letošní ceny potravin odrážejí loňskou sklizeň, příští rok se projeví letošní sklizeň, kterou označil za výrazně horší [1][2]. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek varoval před promítnutím růstu velkoobchodních cen energií, který podle něj probíhá od února 2026, do spotřebitelských cen na přelomu roku [1][2]. Analytik skupiny Uniqa Václav Franče odhadl, že inflace na začátku roku 2027 překročí 3,5 procenta a může se přiblížit čtyřem procentům [1][2]. Hlavní ekonom FinGO Petr Zámečník za proinflační riziko označil vysoký schodek státního rozpočtu a konec přenesení plateb za podporované zdroje energie na stát od ledna 2027 [1][2][3].

Vyjádření bankovní rady

Člen bankovní rady Jakub Seidler se podle agentury Reuters ještě před hlasováním přiklonil k podpoře zvýšení sazeb, s odkazem na „odolnou domácí poptávku“ a dlouhodobě zvýšené ceny energií [3]. Viceguvernér ČNB Jan Frait podle agentury Bloomberg uvedl, že centrální banka „nemůže a nebude ignorovat“ ceny energií, zároveň ale varoval před tím, aby ČNB „přilévala olej do ohně“ růstu tržních sazeb [3].

Reakce a další postup

Finanční ředitel developerské společnosti Neocity Jiří Piluša uvedl, že zvýšení sazeb trh očekával a banky je „do hypoték z velké části už v předstihu promítly“ [4]. O nastavení sazeb má bankovní rada jednat ještě jednou v roce 2026, týden před Vánoci [4]. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas dalším vývoji rozhodne především lednová inflace za rok 2027, do níž se promítnou nové ceníky energií a vyšší ceny potravin [4].

Zdroje

  1. Inflace meziročně zvolnila na 2,4 procenta. Je to jen dočasné, příští rok překročí tři procenta, tvrdí analytici · Hospodářské noviny · 4. listopadu 2026
  2. Říjnové zvolnění inflace je dočasné, varují analytici. Příští rok přesáhne tři procenta · iDNES.cz · 4. listopadu 2026
  3. Inflace dočasně zpomalila, brzy ale znovu zrychlí. ČNB nejspíš znovu zvedne úrokovou sazbu · Echo24 · 5. listopadu 2026
  4. ČNB zvedla základní sazbu na čtyři procenta · Novinky.cz · 5. listopadu 2026