.jpg)
Vyškov je historické město na křižovatce starých obchodních cest z Brna na Olomouc a Kroměříž. Význam získal zejména jako sídlo olomouckých biskupů.[1] Až do průmyslové revoluce se vyvíjel v hranicích daných starým opevněním.[1]
Středověk
První písemná zmínka o Vyškově je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Na počátku 13. století se stal sídlem zeměpanských úředníků a později jej získali olomoučtí biskupové. V polovině 13. století za biskupa Bruna ze Schauenburku byla zeměpanská osada povýšena na město. Ve 14. století patřil mezi přední města olomouckého biskupství.[1]
Poloha města zvyšovala za válek nebezpečí napadení. V husitských válkách byl Vyškov, věrný biskupovi, dobyt a zpustošen husity a za uherských válek jej vypálil vévoda Jindřich Münsterberský. O obnovu města se ve druhé polovině 15. století zasloužil olomoucký biskup Tas z Černé Hory.[1]
Novověk
Klidnější období 16. a počátku 17. století se projevilo hospodářským rozkvětem. V 17. století těžce postihla město třicetiletá válka: Švédové je dvakrát obsadili a při druhém vpádu v roce 1643 je zcela vyplenili. Největšího rozkvětu dosáhlo koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, kdy se Vyškovu přezdívalo Moravské Versailles.[1]
Zlomem byl požár v roce 1753, při němž vyhořelo téměř celé město včetně zámku. Zámek později hostil řadu návštěv, ale dřívějšího významu už nedosáhl. Po napoleonských válkách se město rozšiřovalo za své původní hranice a v první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány.[1]
20. století
Za první republiky měl Vyškov charakter města řemeslníků a obchodníků s poměrně malým průmyslem. K nejdůležitějším událostem patřila elektrifikace města v letech 1923 až 1925 a vybudování vodovodu v roce 1935. V roce 1936 ve městě vznikla vojenská posádka. Druhá světová válka zasáhla Vyškov tak, že patřil k nejhůře postiženým městům v zemi.[1]
V následujících desetiletích se upevňovalo postavení města jako kulturního, společenského a hospodářského centra regionu. Rozšiřováním hranic, zejména ve 40. letech 20. století, bylo k Vyškovu-Středu a Vyškovu-Předměstí připojeno dalších sedm obcí.[1] Po roce 1989 proběhla podle sdružení například rekonstrukce krytého bazénu a letního plaveckého areálu (2000) a budovy Nádražní 4 pro Knihovnu Karla Dvořáčka a Základní uměleckou školu (2003). Na obvodu města vznikly průmyslové zóny s investory a podle sdružení patří zóna Sochorova k nejúspěšnějším v České republice.[1]
Chronologie
- — Česká armáda testuje ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova a na polygonu v Lipníku nad Bečvou bezpilotní systémy a obranu proti nim v rámci třetího ročníku cvičení Drone Shield 2026, do něhož se zapojilo přes 70 společností ze 17 zemí. → ČTK / České noviny Brněnská Drbna