Masarykova univerzita

Masarykova univerzita je česká vysoká škola se sídlem v Brně, která nese jméno Tomáše Garrigue Masaryka. Byla zřízena v lednu 1919, krátce po vzniku samostatného Československa.[1]

Založení

Vzniku univerzity předcházely desítky let snah české společnosti o druhé středisko národního vzdělání a kultury. Na počátku stál Tomáš Garrigue Masaryk, který od 80. let 19. století zdůrazňoval, že jediná tehdejší česká univerzita potřebuje konkurenci v národním rámci. Prosazení druhé české univerzity se stalo na dlouhá léta jednou z priorit jeho politické činnosti. Po celá desetiletí tento požadavek zazníval jak v poslanecké sněmovně ve Vídni, tak na moravském zemském sněmu v Brně.[1]

Na Moravě hnutí následovalo kampaň, která usilovala o obnovení dávné moravské univerzity, zrušené v polovině 19. století. Sídlem měla být zemská metropole Brno, ale právě otázka umístění všechny pokusy do roku 1918 zmařila. Brno bylo dvojjazyčné a tamní Němci, kteří město politicky ovládali, se obávali oslabení svých pozic. Spory vyústily do pouličních střetů při tzv. Volkstagu na počátku října 1905.[1]

Česká univerzita v Brně vznikla zákonem z 28. ledna 1919 se čtyřmi fakultami, a to právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou. Od počátku nesla Masarykovo jméno. Prvním rektorem byl v letech 1919–1920 Karel Engliš.[1]

Meziválečné období

Profesorské sbory tvořili převážně mladší vědci, kteří se formovali na pražské univerzitě a zčásti na brněnské české technice. Podle archivu univerzity se v řadě oborů záhy dosáhlo vysoké úrovně. Zvláště se osvědčila právnická fakulta, kde vznikla mezinárodně známá brněnská právní škola, jejímž základem byla normativní teorie práva. K jejímu rozvoji v první generaci přispěl nejvíce František Weyr. Na fakultě působil též Karel Engliš, který rozpracovával svou teleologickou teorii národohospodářskou.[1]

Novější vývoj

Podle stránek univerzity se v následujících desetiletích proměnila struktura i zázemí školy:[2]

V roce 1952 vznikla na univerzitě farmaceutická fakulta, v roce 1960 byla přesunuta do Bratislavy a 1. července 2020 byla na Masarykově univerzitě obnovena. V roce 2004 začala stavba univerzitního kampusu v Bohunicích, kde mají vzniknout pavilony, které pojmou velkou část lékařské i přírodovědecké fakulty, celou fakultu sportovních studií a vědecký institut CEITEC. Ve stejném roce se jezuitská kolej v Telči stala univerzitním majetkem a změnila se v Univerzitní centrum Telč; studenti se tam poprvé učili v roce 2002.[2]

V roce 2006 univerzita otevřela na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova vědeckou stanici Gregora Johanna Mendela, která slouží ke zkoumání například změny klimatu. Od roku 2007 spravuje Mendelovo muzeum, od roku 2013 je její součástí kino Scala a v roce 2014 byl otevřen Středoevropský technologický institut CEITEC. Od roku 2005 probíhají za pomoci evropských fondů a státního rozpočtu rozsáhlé rekonstrukce, například areálu přírodovědecké fakulty na Kotlářské, budovy fakulty sociálních studií na Joštově nebo areálu filozofické fakulty v ulici Arne Nováka.[2]

V roce 2019 univerzita oslavila 100. výročí vzniku a zavedla nový vizuální styl. V roce 2022 připomněla 200 let od narození Gregora Johanna Mendela, mimo jiné prezentací na světové výstavě v Dubaji (EXPO 2020) a mezinárodní konferencí Mendel Genetics Conference, jíž se zúčastnilo téměř 400 odborníků.[2]