Lednicko-valtický areál je rozsáhlá kulturní krajina kolem zámků Lednice a Valtice v Jihomoravském kraji. Na Seznam světového dědictví byl zapsán v roce 1996.[2] Národní památkový ústav uvádí, že areál vybudoval hlavně rod Liechtensteinů v 18. a 19. století.[2] Státní zámek Lednice uvádí, že areál vznikal po staletí z iniciativy tohoto rodu na ploše téměř 300 km², kde se prolíná příroda s architekturou a umělecké záměry s hospodářským využitím krajiny.[1]
Zámky
Hlavními stavbami jsou zámky v Lednici a ve Valticích, které obklopují velké parky. Lednický zámek byl původně barokní a v letech 1846–1858 dostal romantickou novogotickou podobu podle návrhu Georga Wingelmüllera. K jeho významným součástem patří palmový skleník, který Wingelmüller navrhl v letech 1843–1845, a monumentální barokní jízdárny od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu z let 1688–1699. Valtický zámek se do dnešní barokní podoby proměňoval postupně během 17. století.[2]
Krajinou vedou aleje a leží v ní rybníky, lesní celky i rozsáhlé zemědělské plochy, hlavně vinice. K areálu patří i množství malých romantických staveb, takzvaných saletů, které do krajiny vhodně zapadají.[2]
Stavby v krajině
Zámek Lednice na svých stránkách popisuje soustavu staveb, které společně vytvářejí celek světového významu.[1] Patří k nim tyto stavby.
Belveder byl budován v letech 1803–1806 podle návrhu liechtensteinského architekta Josepha Hardtmutha jako zvláštní rekreační okrsek určený k rozhledům a interiéry vymaloval Joseph Langenhöffel. Obelisk z roku 1798, který navrhl Josef Hardtmuth, připomíná mír Francie s Rakouskem z roku 1797. Rendez-vous ve tvaru římského vítězného oblouku navrhl v letech 1810–1813 Josef Hardtmuth a postavil Josef Poppelack. Pohansko je klasicistní stavba s obdélným půdorysem z let 1810–1812, vzniklá v archeologické lokalitě.[1]
Kolonáda Reistna z let 1816–1817 dominuje krajině nad Valticemi. Hraniční zámeček, klasicistní stavbu z let 1825–1826, postavil Josef Poppelack podle návrhu Franze Engela. Letohrádek Chrám Tří Grácií z let 1825–1827 je také dílem vídeňského architekta Josefa Franze Engela. Maurský dům je původně technický objekt z třetiny 18. století, rozšířený a upravený v maurském stylu ve druhé čtvrtině 19. století. Ze stejné doby pochází Lovecký zámeček u lesa východně od zámku Lednice. Další stavby jsou Apollonův chrám se sloupovou kolonádou s výhledem na Mlýnský rybník, Rybniční zámeček, který původně sloužil k setkání lovců před lovem ryb a ptactva, neogotická kaple sv. Huberta a Nový dvůr, prototyp vzorového hospodářského dvora.[1]
V Lednici stojí také kostel sv. Jakuba staršího, jenž je křídlem přiléhajícím k jižnímu průčelí zámku a slouží jako farní kostel, a novogotická Jubilejní kašna z druhé poloviny 19. století od lichtenštejnského architekta Karla Weinbrennera.[1]
Rybníky
Rybníky mezi Lednicí, Valticemi a Mikulovem se zakládaly už od 15. století. Mlýnský rybník zdobí Apollonův chrám na návrší, nad prostředním rybníkem stojí Rybniční zámeček, který je podle stránek významný pro ornitology, a na vyvýšeninách vyrůstají Chrám Tří Grácií a Nový dvůr.[1]