Chráněná krajinná oblast Orlické hory se rozkládá v hraničním pohoří klenoucím se nad tokem Divoké Orlice, v nadmořské výšce od 416 do 1115 metrů [1]. Severní a východní hranici oblasti tvoří státní hranice s Polskou republikou. Oblast se rozkládá na území Královéhradeckého kraje, menší částí na jihu zasahuje i na území Pardubického kraje [1]. Svou výměrou se řadí k menším chráněným krajinným oblastem v České republice [1]. CHKO byla vyhlášena v roce 1970 [1].
Příroda a krajina
Horská krajina je protkaná prameny drobných toků a říček, mozaikou rašelinišť, květnatých mokrých luk, horských trávníků, pastvin a lesů [1]. Zdroj uvádí, že se zde nachází bohatá populace hořečku mnohotvarého českého, středoevropského endemitu, pro který se v České republice realizuje záchranný program [1]. Chráněná krajinná oblast má ve znaku bleduli jarní, jejíž rozsáhlé porosty se zde nacházejí [2]. Z dálky jsou Orlické hory vidět jako jednolitá součást lesnaté hradby Čech, zblízka se ale podle zdroje ukazuje malebně členitá krajina s plochým hřbetem bez výraznějších vrcholů a hlubokými údolími plnými bystřin a říček [2]. Dalšími přírodními prvky jsou horské louky, rašeliniště a podhorské smilkové trávníky [2].
Ochrana přírody
V oblasti je vyhlášeno 21 maloplošných zvláště chráněných území, konkrétně dvě národní přírodní rezervace, 13 přírodních rezervací a šest přírodních památek [1]. Nejstarší z nich, přírodní rezervace Černý Důl, byla vyhlášena v roce 1933 [1]. Chráněná krajinná oblast Orlické hory se zcela překrývá s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod CHOPAV Orlické hory, vyhlášenou v roce 1978 [1]. V rámci evropské soustavy Natura 2000 je zde vyhlášena ptačí oblast Orlické Záhoří a pět evropsky významných lokalit [1]. Jednou z nich je EVL Zaorlicko v nivě hraniční řeky Divoké Orlice, na kterou navazuje polská EVL Dzika Orlica [1].
Historický vývoj krajiny
Vývoj krajiny a stav přírody Orlických hor ovlivnilo využívání přírodních zdrojů pro různé druhy výroby, například sklářství, textilní dílny a hornictví [1]. Ve 30. letech 20. století zde byl vybudován systém válečného opevnění, které se od té doby stalo z velké části součástí lesa [1]. Zásadním mezníkem pro vývoj krajiny bylo poválečné vysídlení Českých Němců a následné plošné zalesňování nevyužívané zemědělské půdy [1]. V 70. a 80. letech 20. století proběhly rozsáhlé meliorace a scelování pozemků [1]. V 80. letech 20. století způsobila imisní kalamita velkoplošný rozpad horských lesních porostů, přičemž původní lesy byly na několika místech nahrazeny nepůvodními dřevinami, jako je borovice kleč nebo smrk pichlavý [1]. V posledních letech se podle zdroje projevuje snaha o obnovu přirozeného vodního režimu krajiny a o přírodě bližší složení horských lesů [1].
Kulturní památky
Orlické hory nesou podle zdroje i odkaz minulosti v podobě zřícenin gotických hradů, vojenského opevnění z 30. let 20. století, rekonstruovaného poutního kostela v Neratově a kaple svaté Anny přemístěné k osadě Hadinec [1]. Sklářská historie oblasti je připomínána deštenskými slavnostmi tavení skla dřevem [1].
Turistické trasy
Územím CHKO vede značená dálková turistická trasa zvaná Jiráskova cesta, která má na území chráněné krajinné oblasti délku 42 kilometrů a prochází po hlavním hřbetu hor [2]. Do oblasti vstupuje v Zeleném údolí u Olešnice v Orlických horách, odkud stoupá k rozhledně na Vrchmezí [2]. U česko-polské hranice vede skrz národní přírodní rezervaci Bukačka a poblíž rozhledny na Velké Deštné, s nadmořskou výškou 1115 metrů, kopíruje hranici přírodní rezervace Jelení lázeň [2]. Trasa dále vede okolo přírodní památky U Kunštátské kaple, přírodní rezervace Komáří vrch, přírodní rezervace Černý důl a přírodní památky Rašeliniště pod Předním vrchem a její konec na území CHKO prochází přes přírodní rezervaci Zemská brána [2]. Oblastí dále vedou čtyři naučné stezky doprovázené informačními panely a na některých místech i interaktivními prvky pro děti [2]. Většina informačních panelů je instalována jen od jara do podzimu, aby se zabránilo jejich poškození během zimy, s výjimkou naučné stezky v přírodní rezervaci Zemská brána, která je instalována celoročně [2].