Česká tisková kancelář (ČTK) je zpravodajská agentura se sídlem v Opletalově ulici v Praze. Vznikla 28. října 1918, ve stejný den jako Československá republika, původně pod názvem Československá tisková kancelář. Do devadesátých let 20. století byla státní agenturou a její dějiny jsou podle jejích stránek úzce spjaty s osudy československého státu. [1]
Budování agentury
V letech 1920 až 1930 stál v čele agentury Emil Čermák, považovaný za jejího zakladatele. Vybudoval na svou dobu moderní agenturu s rozsáhlou sítí domácích i zahraničních zpravodajů. ČTK uzavřela smlouvy s Reuterem, Havasem a Wolffem a podílela se na vzniku první organizace evropských tiskových agentur Agences Alliées. Na základě dohody s Radiojournalem z roku 1925 se rozhlasové zpravodajství vysílalo ze studia v budově ČTK. Ve dvacátých letech vzniklo pod vedením Artuše Černíka obrazové zpravodajství, základ fotoarchivu, který se výrazněji rozvinul ve třicátých letech. V září 1930 se agentura přestěhovala do nové funkcionalistické budovy v Opletalově ulici. [1]
Válka a poválečné období
Při obsazení Československa v březnu 1939 přečetl zprávu v rozhlasovém zpravodajství ČTK herec Zdeněk Štěpánek. Po zřízení protektorátu se od agentury oddělila slovenská část a agenturu obsadili nacisté. V srpnu 1939 byl zatčen vedoucí tiskového odboru prezídia ministerské rady Zdeněk Schmoranz a později též šéfredaktor Arnošt Bareš, kteří přes ČTK organizovali odbojovou činnost skupiny tiskových referentů. Schmoranz byl roku 1942 popraven spolu s dalšími redaktory. Při osvobozování v květnu 1945 vypukl v budově požár a shořel archiv slovního zpravodajství. [1]
Od roku 1948 se agentura dostala pod vliv komunistické diktatury a stala se nástrojem propagandy vládnoucí strany. Zpravodajství bylo silně cenzurováno a vydávaly se dva druhy, veřejné a neveřejné pro vysoké stranické a státní funkcionáře. Formálně byla podřízena vládě, fakticky ji řídil ústřední výbor Komunistické strany Československa. V druhé polovině padesátých let pronikl exportní servis až na Dálný východ, do Latinské Ameriky a později do Afriky a do zahraničí se vysílalo anglicky, francouzsky, španělsky a rusky. V šedesátých letech vzniklo vydavatelství Pressfoto, časopis 100+1 a reklamní agentura Made in... [1]
Právní postavení a služby
ČTK byla zřízena zákonem č. 517/1992 Sb. Stát neodpovídá za její závazky a ona za závazky státu. Podle jejích stránek nečerpá státní dotace ani jiné veřejné zdroje a financuje se z prodeje zpravodajství. Dozorčím orgánem je Rada ČTK volená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. K 1. lednu 2025 měla agentura 256 zaměstnanců, z toho 189 redakčních pracovníků, a 14 domácích poboček. [2]
Součástí nabídky je Infobanka se zpravodajstvím v češtině a angličtině a s archivem tištěných deníků, Fotobanka s více než pěti miliony snímků, z nichž zhruba dva miliony jsou veřejně přístupné, a Videobanka. Dceřiná společnost Profimedia provozuje fotobanku se 200 miliony snímků. Agentura čerpá též ze servisu agentur Reuters, AFP, AP, TASS a DPA. [2]