Vodní cesta Labe–Vltava označuje splavné úseky řek Labe a Vltavy na území Česka, k nimž se řadí i Baťův kanál. Podle Ředitelství vodních cest ČR (RVC) je v současnosti splavných 514 kilometrů těchto tří vodních cest pro nákladní i rekreační plavbu [1].
Rozvoj a úkoly RVC
RVC uvádí jako svůj úkol dílčí prodloužení vodních cest o 42 kilometrů, zvýšení jejich parametrů, zlepšení vybavenosti a vybudování veřejné přístavní infrastruktury, aby mohly být využívány k plavbě ve větší míře [1]. Mezi oblasti činnosti RVC patří zlepšení a prodloužení splavnosti Labe, zlepšení parametrů Vltavy, prodloužení a modernizace Baťova kanálu, budování přístavů a přístavišť pro rekreační plavbu, rozvoj nákladních přístavů, informační technologie, servisní centra pro plavidla a stání služebních plavidel [2].
Kilometráž labské vodní cesty
Na labské vodní cestě se podle RVC v minulosti používalo celkem pět různých kilometráží: nejstarší, plavební, jednotná říční, administrativní a digitální, což podle RVC působilo zmatky při určování polohy na vodní cestě [2]. Od 1. ledna 2009 platí jediná „evropská“ kilometráž s nultým bodem v ústí Labe do Severního moře [2]. Na státní hranici se SRN byl ministerstvem dopravy a Povodím Labe stanoven předávací kilometr 730 [2]. V úseku od státní hranice po Kunětice bylo instalováno 257 kilometrovníků, 256 půlkilometrovníků a 1947 hektometrovníků [2]. Stavbu s názvem „Kilometráž a značení labské vodní cesty“ v úseku Kunětice–hranice SRN (730. říční kilometr, oblast středního Labe) provedla firma LABSKÁ, strojní a stavební společnost s.r.o. z Pardubic, projekt vypracovala Pöyry Environment a.s. z Brna a správcem a provozovatelem je Povodí Labe, státní podnik, z Hradce Králové [2]. Stavba byla zahájena 1. listopadu 2008 a dokončena 31. prosince 2010 [2]. Investiční záměr byl zpracován v září 2006 a ministerstvo dopravy jej schválilo v říjnu 2006 [2]. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Doprava částkou 41,339 milionu Kč a ze Státního fondu dopravní infrastruktury částkou 7,295 milionu Kč [2].
Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice–Hluboká nad Vltavou
Součástí rozvoje vodní cesty Labe–Vltava je i soubor staveb na Vltavě mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou [3]. Prohrábkou dna v délce 4 kilometrů pod jezem České Vrbné byla zajištěna plavební hloubka 1,6 metru ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou, dokončeného v roce 1935, při minimální šířce plavební dráhy 20 metrů; stavba byla zahájena v září 2008 a dokončena v roce 2009 [3]. V prostoru bývalé Lannovy loděnice pod Dlouhým mostem bylo vybudováno koncové přístaviště pro krátkodobé stání osobních lodí a malých plavidel v celkové délce 60 metrů, se zahájením v srpnu 2009 a dokončením v březnu 2010 [3]. Na jezu České Vrbné, uvedeném do provozu v roce 1968, byly hydrostatické sektory nahrazeny podpíranými klapkami o šířce 22,5 metru a hrazené výšce 3 metry; stavba trvala od září 2008 do roku 2009 [3]. Plavební komora České Vrbné se spádem 7 metrů umožňuje přechod plavidel mezi horní a dolní zdrží a byla budována od května 2009 do června 2011 [3]. Zároveň byl v místě původního koryta řeky zaniklého stavbou jezu v roce 1968 vybudován ochranný přístav České Vrbné pro 23 malých plavidel a nejméně dvě osobní lodě, s trojúhelníkovým bazénem a zdvižným mostem přes vjezd, dokončený rovněž v červnu 2011 po zahájení v listopadu 2009 [3].
Provozovatel a správa
Rozvoj vodní cesty zajišťuje Ředitelství vodních cest ČR, správcem a provozovatelem dokončené stavby kilometráže na Labi je Povodí Labe, státní podnik [1][2].