
Havířov se nachází v podhůří Beskyd, při jižním okraji průmyslové oblasti Ostravsko-Karvinska, zhruba v polovině vzdálenosti mezi Ostravou a Českým Těšínem. Na severu sousedí s Petřvaldem, Orlovou a Karvinou, na západě se Šenovem a Václavovicemi.[1] Od roku 1990 je statutárním městem.[1]
Poloha a území
Území má mírně členitý povrch ve výšce okolo 260 m nad mořem a jeho krajinu protínají údolí říček a potoků. Řeka Lučina teče jeho jižní částí. Od západu k východu vytváří terénní předěl železniční trať, která vede z Ostravy-Svinova do Českého Těšína. Hlavní dopravní tepnou je silnice první třídy č. 11 spojující Ostravu s Českým Těšínem a podél ní se rozkládá hlavní sídlištní útvar města s výškovou zástavbou.[1]
V průměru dosahuje roční teplota asi 8 °C, srážek spadne ročně okolo 800 mm. Nejčastěji vane vítr z jihozápadu a západu. Katastrální území má rozlohu 3 200 ha.[1] Městské části jsou Město, Šumbark, Podlesí, Životice, Bludovice, dále Prostřední Suchá, Dolní Suchá a také Dolní Datyně.[1]
Vznik města
Hlavním důvodem vzniku města byla nutnost opatřit bydlení pro zaměstnance dolů a hutí v době rozvoje průmyslu na Ostravsku po druhé světové válce. Počátky souvisejí s výstavbou hornických sídlišť na katastrech Šumbarku, Dolních Bludovic, Prostřední Suché a části Šenova.[1] Jméno vybrala veřejná soutěž z mnoha návrhů, mezi nimiž byly například Bezručov, Rudohvězdov nebo Všemírov.[1]
Městem se Havířov stal podle vládního usnesení ČSR z roku 1955 a městská práva mu byla udělena 4. prosince 1955.[1]
Historické zázemí
Území, kde město vzniklo, leželo na rozhraní tří okresů. V roce 1949 patřily Šenov, Dolní Datyně a Šumbark k okresu Ostrava, Dolní Bludovice a Životice k okresu Český Těšín, zatímco Dolní a Horní Suchá spadaly pod okres Karviná. Všechny obce byly součástí Těšínska.[1]
Písemné prameny zmiňují Šenov a Horní i Dolní Suchou již v roce 1305. První spolehlivý doklad o Bludovicích pochází z roku 1335 a Šumbark se poprvé připomíná v roce 1438. Šumbark je v polovině 16. století v pramenech označen za město, ale užívání městských práv není doloženo.[1]