Zástupci ekologického spolku Arnika představili 29. října 2026 novinářům v Pardubicích žebříčky největších znečišťovatelů životního prostředí za rok 2025. Nejčastěji se v nich umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následovaly kraje Moravskoslezský a Pardubický. Mezi významné zdroje znečištění patřily elektrárny, chemické podniky a další průmyslové provozy. Ohlášené množství perfluorovaných látek, formaldehydu a skleníkových plynů vzrostlo oproti předchozímu roku.[1][2]
Arnika sestavuje žebříčky od roku 2005 z údajů Integrovaného registru znečišťování. Za rok 2025 do něj ohlásilo údaje 1233 provozů.[1][2]
Největším zdrojem skleníkových plynů byla elektrárna Počerady na Lounsku se 4,2 milionu tun, za ní následovaly elektrárny Tušimice, Prunéřov a Ledvice. Celkové ohlášené množství formaldehydu vzrostlo na více než 22,5 tuny, z toho asi sedm tun připadlo na Kronospan CR v Jihlavě. V žebříčku styrenu a dalších karcinogenních nebo potenciálně karcinogenních látek byla na prvním místě společnost ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí s 9,7 tuny styrenu.[1][2]
U rtuti v emisích do ovzduší, vody a půdy tvořily uhelné elektrárny a teplárny osm z deseti nejvýše umístěných provozů a dohromady ohlásily 985 kilogramů. Na Počerady připadlo 242 kilogramů, na Prunéřov 183 a na Chvaletice 172 kilogramů. Nikola Jelínek z Arniky uvedla, že rtuť vypouštěná z elektráren do ovzduší se v prostředí nerozkládá a může v něm zůstat desítky let. V žebříčku rtuti v emisích a odpadech vedla pardubická chemička Synthesia s 532 kilogramy, což je nejvyšší množství, které kdy ohlásila. Z předních pozic naopak vypadla Spolana Neratovice, která v roce 2025 ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu.[1][2]
Mluvčí společnosti Sev.en Česká Energie Eva Maříková uvedla, že elektrárna Počerady provozuje činnost na základě platných povolení, dodržuje emisní limity a postupuje v souladu s českými i evropskými zákony. Podle ní je při velikosti elektrárny pochopitelné, že patří také k největším producentům emisí.[1][2]
Sedm z deseti největších zdrojů kyanidů vypouštěných do vody tvořily čistírny odpadních vod; ostravská ohlásila 676 kilogramů, třinecká 612 kilogramů. Největší množství dioxinů, 30 gramů v toxických ekvivalentech, ohlásil provoz na zpracování odpadů Gemec-Union v Ostravě-Mariánských Horách. Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu vzrostlo z 5,7 na 71 kilogramů, téměř celý nárůst připadl na společnost CHS Epi v Ústí nad Labem se 66 kilogramy. Nejvíce PFAS, 44 kilogramů, ohlásila biologická čistírna odpadních vod v Pardubicích-Rybitví, což je přibližně dvě třetiny množství vykázaného v celém Česku. Jelínek toto množství označila za alarmující.[1]