Opava je statutární město v českém Slezsku, v Moravskoslezském kraji. Podle turistického informačního centra města je průmyslovým i kulturním střediskem regionu a významem přesahuje hranice bývalého okresu.[1]
Počátky a středověk
Podle archeologických nálezů bylo území osídleno už ve starší době kamenné a v Kylešovicích stálo slovanské hradiště.[2] Středověká osada vznikla ve 12. století u brodu přes řeku Opavu na stezce mezi Moravou a Polskem, která patřila k Jantarové stezce.[2] Nejstarší zmínka o Opavě pochází podle městských stránek z roku 1195, podle informačního centra z roku 1201.[2][1] Listina Přemysla Otakara I. z roku 1224 potvrzuje městská práva, která město získalo patrně dříve, kolem roku 1215.[2] Opava se tak řadí k nejstarším privilegovaným městům v českých zemích.[1]
Středem města se stalo Horní náměstí s okolím. Město původně chránila dřevěná palisáda, později kamenné hradby se třemi branami: Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Od konce 13. století mělo vlastní mincovnu.[2] Jako náhradu za škody z obléhání Mongoly v roce 1241 jí markrabě Přemysl roku 1247 udělil osvobození od cla a právo pořádat výroční trh.[1] Roku 1281 se Opava stala sídlem knížectví a počátkem 14. století se stala správním střediskem Opavského vévodství, které vzniklo jako součást České koruny.[1]
Novověk
V 16. století ovlivnila město reformace a před Bílou horou patřilo k protestantským střediskům. Za třicetileté války bylo bez boje přenecháno dánskému králi a několikrát je obsadili Švédové. Požár v roce 1689 zničil velkou část města.[2] Jezuité se v Opavě usadili roku 1625 a o pět let později vzniklo jejich gymnázium, při kterém bylo roku 1814 založeno muzeum, předchůdce dnešního Slezského zemského muzea.[2]
Po prohrané válce s Pruskem v roce 1742 připadla většina Slezska Prusku a Opava se stala hlavním městem rakouského Slezska.[2] Roku 1820 zde proběhl po porážce Napoleona druhý kongres vítězných mocností, na kterém se sešli zástupci Svaté aliance a zástupci Anglie a Francie. Projednávali společný postup namířený proti revolučnímu hnutí v Itálii.[1] Opava sídlila zemské úřady až do roku 1928, kdy vznikla země Moravskoslezská.[1] Železnice byla připojena roku 1855.[1]
20. století
Od roku 1938 do roku 1945 bylo město střediskem jedné ze sudetských žup. Během bojů na konci druhé světové války byla velká část města poškozena či zničena a padlo přes 3000 sovětských vojáků. Po válce vznikly nové obytné čtvrti a podniky strojírenského, potravinářského, papírenského a farmaceutického průmyslu.[1]
Instituce a osobnosti
Sídlí zde Slezská univerzita, střední školy a řada kulturních i vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum bylo založeno 1. května 1814 a je nejstarším muzeem na území České republiky.[1] V Opavě se narodil a je zde pohřben básník Petr Bezruč, který město nazval „Bílou Opavou“. Na zdejším gymnáziu studoval Johann Gregor Mendel. Mezi rodáky patří architekt Joseph Maria Olbrich, spisovatel A. C. Nor a Joy Adamsonová.[1] Řada opavských památek je chráněna státní památkovou péčí a město je známé také parky a sady na obvodu historického jádra.[1]