_-_general_view_of_the_town.jpg)
Štramberk je město na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji. Podle městského webu bylo jeho území osídleno už v pravěku a nad městem stojí zřícenina hradu s věží Trúba, která je dominantou města.[1]
Pravěk a středověk
Osídlení je doloženo nálezy v jeskyních Šipka a Čertova díra, která je dnes zasypaná. Pozůstatky sídliště a kosterní nálezy neandrtálského člověka se datují zhruba do doby 40 000 let před naším letopočtem. Mladší archeologické nálezy pocházejí z mladší doby kamenné a z mladší doby bronzové, kdy na Kotouči vzniklo hradisko.[1]
Středověké osídlení je doloženo pro první polovinu 13. století, na jehož konci byl postaven hrad, starší než městečko pod ním. První zmínka o hradní vsi je z roku 1211. Založení a vlastnictví hradu zůstává nejasné.[1]
Dne 4. prosince 1359 vydal moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV., městu lokační listinu. Štramberk je jediné město Novojičínska, u něhož se zakládací listina dochovala.[1] Město vzniklo pod hradem k zajištění pořádku na severovýchodě Moravy. Získalo právo mílové, podle něhož v okruhu jedné míle (osm kilometrů) nesměla být provozována řemesla vykonávaná ve městě, dále právo várečné, právo prodávat maso a péci chléb a týdenní úterní trh. V čele města stál rychtář s dědičnou rychtou a konšelé a město bylo zproštěno plateb a dávek markraběti.[1]
Novověk
Od 15. století se většina obyvatel včetně vrchnosti hlásila nejčastěji k víře českobratrské. V roce 1624 získali město jezuité. Třicetiletá válka postihla město i okolí a několikrát je zpustošila. Olomoučtí jezuité chtěli ve Štramberku vytvořit středisko protireformace, a proto zde vznikly dva kostely, křížová cesta na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra a obnovila se tradice poutí. Reformy Josefa II. obě pouti zrušily, což město tvrdě zasáhlo, a řada nekatolíků odešla do Saska, kde v Horní Lužici založila osadu českých bratří.[1]
Obyvatelé se dlouho živili obchodem a řemesly, doplňkově zemědělstvím. První cechy vznikaly počátkem 17. století a v 60. letech 19. století se ve městě objevily první české spolky.[1]
19. a 20. století
V roce 1880 nalezl profesor K. J. Maška z Nového Jičína na Kotouči část dolní čelisti neandrtálského dítěte, takzvanou šipeckou čelist, která je podle městského webu objevem mimořádného významu.[1] V roce 1895 vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů. Pod vedením MUDr. Adolfa Hrstky zachránila zbytky hradu, které byly za třicetileté války těžce poškozeny a v 18. století zpustly. Spolek ruinu koupil a v letech 1903 až 1904 nechal válcovitou věž zastřešit a upravit na rozhlednu.[1]
Větší hospodářský rozvoj nastal koncem 19. století založením vápencového lomu na Kotouči. V roce 1881 byla postavena místní dráha do Studénky a v roce 1896 další do Veřovic.[1] Po Mnichovu připadl Štramberk k záboru sudetského území a 10. října 1938 jej obsadilo německé vojsko.[1]