Frýdek-Místek je statutární město v Moravskoslezském kraji. Vzniklo ze dvou měst, Frýdku a Místku, ležících na obou březích řeky Ostravice v oblasti Pobeskydí.[1]
Středověk
Nejstarší písemné prameny dokládají obce v Pobeskydí kolem poloviny 13. století. Ves Friedeberg, pozdější Místek, je zmíněna roku 1267 jako trhová ves se čtyřiceti lány. Doložena je v závěti, kterou sepsal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu.[1] Ujednání z roku 1256 uzavřeli Přemysl II. Otakar a opolský kníže Vladislav. Určilo, že hranice Moravy s opolským knížectvím povede podél Ostravice. Až do 1. prosince 1928 řeka sloužila jako zemská hranice, která dělila Moravu od Slezska.[1]
V domácích válkách na konci 14. století byl Friedeberg zničen a vzniklo městečko Newenstetil, tedy Nové Městko neboli Místko. Roku 1402 byl Místek spolu s celým panstvím připojen k Těšínsku.[1] Přesné založení Frýdku není známo. Zřejmě v letech 1327 až 1335 nahradil starší ves Jamnici.[1]
Panství v raném novověku
V 16. století se o společné panství Frýdku a Místku vedly spory, neboť část s Místkem mohla být odtržena od Moravy a přičleněna k Těšínsku. Věc se vyřešila roku 1581. Biskup Stanislav Pavlovský tehdy získal koupí Místecko a také Frýdecko, které do té doby patřilo Jiřímu z Lohova. Po třech letech frýdecké panství prodal Bartolomějovi Bruntálskému z Vrbna, zatímco Místecko přičlenil k panství hukvaldskému, jehož součástí zůstalo do roku 1850.[1]
Panství čítalo roku 1580 dvaadvacet obcí a 681 usedlostí. Obě města měla 267 usedlostí, z toho Frýdek 163. Frýdek sloužil jako sídlo majitele panství, platilo v něm právo mýta a právo mílové a mezi řemesly převládalo soukenictví. Místek měl spíše zemědělský ráz. Oběma městům prospívalo obchodování se solí a dobytkem, zpracování dřeva a rybníkářství. Nevyhnuly se jim požáry, morové epidemie ani válečné útrapy.[1]
S protifeudálním odporem proti Pražmům je spojena postava Ondráše, syna janovického fojta, který roku 1715 zahynul rukou svých druhů ve sviadnovské hospodě a stal se legendou regionu. Po Pražmech vlastnili Frýdecko až do vzniku republiky Habsburkové.[1]
Rok 1939 a sloučení měst
Německá armáda začala obsazovat Ostravsko dne 14. března 1939. K Místku dorazili příslušníci wehrmachtu a polního četnictva, aby převzali správu města. Zastavili před branou bývalé textilní továrny Czajanka, v níž sídlila kasárna 3. praporu 8. pěšího pluku, a strážný vojáky vyburcoval. Zastupující velitel kapitán Pavlík nařídil obranu. Podle městské historie šlo o ozbrojený odpor, který neměl v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava obdoby.[1]
Frýdek a Místek byly samostatnými městy do 1. ledna 1943, kdy je úředníci nacistické správy sloučili do jednoho celku, který nesl název Frýdek. Když přišlo roku 1945 osvobození, vedly se diskuze o názvu města.[1]