Věra Čáslavská, přezdívaná Zlatá Věra, byla česká gymnastka. Český olympijský výbor ji spolu s Emilem Zátopkem řadí k největším legendám domácího sportu, a to pro výsledky i pro občanské postoje. Zemřela v srpnu 2016 ve věku 74 let po vleklé nemoci.[1]
Sportovní kariéra
Od dětství projevovala pohybový talent, nejprve v baletu a krasobruslení a od 14 let v gymnastice, kterou začínala pod vedením Evy Bosákové. V roce 1958 startovala jako nejmladší účastnice na mistrovství světa v Moskvě, o rok později zvítězila na kladině na mistrovství Evropy v Krakově a na světovém šampionátu 1962 v Praze pronikla do světové špičky.[1]
Za svou kariéru získala podle olympijského výboru na 140 medailí, čtyřikrát byla mistryní světa a jedenáctkrát mistryní Evropy. Na olympijských hrách vybojovala sedm zlatých a čtyři stříbrné medaile.[1]
Olympijské hry
Na hrách v Římě 1960 získala stříbro v soutěži družstev, i kvůli zdravotním potížím. V Tokiu 1964 zvítězila ve víceboji, na přeskoku a na kladině a přidala stříbro s družstvem. Na bradlech jí podle textu zabránil v prvenství pád, celou sestavu však předvedla znovu a bez chyby.[1]
Na hrách v Mexiku 1968, které se konaly necelé dva měsíce po okupaci Československa sovětskou armádou, obhájila titul ve víceboji a zvítězila na bradlech, přeskoku a prostných. Získala stříbro na kladině a v družstvech. Na konci roku 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.[1] Svou závodní kariéru po těchto hrách ukončila.[1]
Po roce 1968
Jako jeden ze symbolů Pražského jara byla po návratu z Mexika vyslýchána Státní bezpečností. Když odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, upadla v nemilost a nemohla sehnat práci. Koncem 70. let dostala povolení vycestovat s rodinou do Mexika, kde se dva roky věnovala místním talentům.[1]
Po listopadu 1989 působila jako poradkyně a asistentka prezidenta Václava Havla, v letech 1990 až 1996 byla předsedkyní Československého a později Českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 členkou Mezinárodního olympijského výboru.[1]
Ocenění
Čtyřnásobná sportovkyně roku v Československu získala řadu vyznamenání. Mezinárodní výbor pro fair play při UNESCO jí v roce 1989 udělil Cenu Pierra de Coubertina a v roce 1991 obdržela Olympijský řád MOV. Je také nositelkou státní Medaile Za zásluhy z roku 1995 a japonského Řádu vycházejícího slunce z roku 2010.[1]