.jpg)
Jaderná elektrárna Temelín stojí v Jihočeském kraji, asi 24 km od krajského města Českých Budějovic, od Týna nad Vltavou ji dělí 5 km. Elektřinu dodávají dva výrobní bloky, v nichž pracují tlakovodní reaktory typu V 320 řady VVER 1000 [1]. Díky instalovanému elektrickému výkonu 2000 MW se na jaře 2003 stala největším zdrojem energie v České republice [1].
Technické údaje
Provozní vodu čerpá z vodního díla Hněvkovice na Vltavě, které vzniklo v rámci výstavby elektrárny. Odpovídající jakost vody zajišťují čistírny odpadních vod na horní Vltavě, hlavně ve Větřní, v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích [1]. Podle provozovatele nyní dosahuje výkon 2 x 1 082 MWe, kdežto instalovaný výkon obou turbogenerátorů je 1 125 MWe [1].
Elektrárna byla podle provozovatele navržena a vybudována s ohledem na nepříznivé vnější vlivy, mezi něž patří vítr, sníh, déšť a teplota venku, záplavy zvenčí, náraz letících předmětů včetně letadel, tlakové vlny výbuchů a zemětřesení [1].
Příprava a výstavba
Stránky provozovatele uvádějí, že investiční záměr stavby vyšel v únoru 1979. V roce 1980 po odborném výběru místa pro čtyři bloky VVER 1000 padlo rozhodnutí o stavbě v lokalitě Temelín. Roku 1982 byla uzavřena smlouva na dodání sovětského technického projektu, k němuž patřila reaktorovna, budova aktivních provozů, pomocné provozy a objekty se stanicemi dieselgenerátorů. V roce 1985 vypracoval úvodní projekt prvního a druhého bloku generální projektant Energoprojekt Praha [1].
Na staveništi se pracovalo od roku 1983, stavební povolení přišlo v listopadu 1986 a samotná stavba provozních objektů začala v únoru 1987. Původní sovětský projekt zlepšovali českoslovenští odborníci už před rokem 1990, jako generální dodavatel stavby vystupovala Škoda Praha, akciová společnost [1].
Po listopadu 1989 se v nových politických a hlavně hospodářských poměrech znovu posuzovalo, zda Česko potřebuje výkon 4000 MW. Usnesení vlády č. 103/93 z března 1993 stanovilo, že se elektrárna dostaví ve dvou blocích. Kvůli potížím s dodavateli a změnám po roce 1989 se termíny dokončení několikrát posouvaly. Menší a technologicky modernizovaná stavba byla nakonec hotova, v červenci 2000 se do reaktoru zavezlo palivo a první blok vyrobil první elektřinu 21. prosince 2000 [1].
Teplo pro České Budějovice
Podle Českého rozhlasu z října 2023 spojuje elektrárnu s Českými Budějovicemi třetí nejdelší horkovod v zemi. Přivaděč dlouhý 26 kilometrů stál společnost ČEZ 1,7 miliardy korun. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš uvedl, že z elektrárny poteče do města třetina tepla, a českobudějovická teplárna proto sníží spotřebu uhlí o třetinu [4].
Modernizace a plány
Podle tiskové zprávy na stránkách ČEZ zahájila elektrárna obnovu hlavních vodovodních sítí v areálu. Obnovou projde postupně 25 kilometrů potrubí, kterým se rozvádí požární a pitná voda. Cílem je připravit infrastrukturu na provoz trvající až osmdesát let. První etapa potrvá do roku 2029 a celá modernizace má skončit v polovině třicátých let [2].
Podle Hospodářských novin ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro ČTK řekl, že vláda bude příští rok rozhodovat o stavbě dvou nových bloků v Temelíně a že předpokládá její schválení. Smlouva státní společnosti Elektrárna Dukovany II s korejskou firmou KHNP obsahuje opci na tyto dva bloky. Podle ministra ale není jisté, že zakázku získají Korejci, protože nabídky budou moci podat i další zájemci [3].
Chronologie
- — Jaderná elektrárna Temelín rozšířila kapacitu skladu jaderného paliva o novou skladovací mříž, kterou vyrobila plzeňská společnost Škoda JS. Deník: České Budějovice / Jižní Čechy Budějcká Drbna