Rektoři vysokých škol v Česku označili podfinancování vysokého školství za celospolečenský problém, který podle nich dopadne především na mladé lidi a jejich rodiny. Upozornili, že na vysoké školy míří populačně silné ročníky, které budou v následujících letech dokončovat střední školy, a vyjádřili obavy o přijímání nových studentů.[1]
Argumenty rektorů
Rektorka Akademie múzických umění v Praze Ingeborg Radok Žádná uvedla, že si rektoři uvědomují pokles počtu studentů po demografickém vrcholu. Vysoké školy by podle ní měly poskytovat celoživotní vzdělávání, které bude podle ní do budoucna potřeba.[1]
Jitka Němcová, místopředsedkyně České konference rektorů pro záležitosti soukromých vysokých škol a rektorka Vysoké školy zdravotnické, uvedla, že soukromé školy nenabízejí stejné studijní programy jako veřejné. Případný výpadek financování proto nemohou nahradit zvýšením svých kapacit.[1]
Podle rektorů hrozí, že kvůli nedostatku peněz nebudou školy konkurenceschopné, že z nich budou odcházet akademici a že se to projeví na kvalitě vzdělávání. Rektoři také poukázali na nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku: terciární vzdělání má podle poslední zprávy OECD 29 procent lidí ve věku 25 až 64 let, zatímco průměr zemí OECD činí 43 procent a průměr Evropské unie asi 39 procent.[1]
Ke sporu o výši potřebných peněz zazněl odhad, že k fungování by školy potřebovaly každoroční navýšení o tři miliardy korun, nikoli o jednu.[1]
Reakce ministerstva školství
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) podle iDNES.cz obavy z přijímání studentů v době demografického vrcholu nebere na lehkou váhu a je si vědom podfinancování vysokého školství. V pátek 2. října 2026 večer napsal v reakci na vyjádření rektorů mluvčí ministerstva Ondřej Macura, že provozní financování vzdělávací činnosti vysokých škol v návrhu rozpočtu na rok 2027 roste o miliardu korun. Rozpočet vysokých škol má podle něj v příštím roce činit 35,9 miliardy korun, letos podle schváleného rozpočtu asi 36,2 miliardy.[1]
Plaga dříve uvedl, že pro vysoké školy vyjednal meziroční nárůst o jednu miliardu korun ve střednědobém výhledu na rok 2028 a další miliardu v roce 2029. Macura označil růst ve výhledu za klíčový a za signál, že hlavním cílem ministra je zlepšit výchozí vyjednávací pozici a budoucí rozvoj vysokých škol.[1]