Povodeň v Česku v roce 2002 byla rozsáhlá záplava, která v srpnu toho roku zasáhla zejména oblasti v povodí Vltavy a Labe. Podle Českého statistického úřadu se její začátek pojí se silnými dešti v Alpách, které na počátku srpna způsobily rozvodnění Dunaje a jeho přítoků [1].
Příčiny a průběh
Srážková oblačnost se poté přesunula na severovýchod a od 6. do 7. srpna 2002 intenzivně pršelo na jihu Čech. V následujících třech dnech déšť zeslábl a vyskytoval se hlavně v pohraničních oblastech západních a severních Čech a v Moravskoslezském kraji [1]. Od 11. srpna 2002 zasáhla celé území Česka nová frontální vlna, která se po několik dní velmi pomalu přesouvala od jihozápadu na severovýchod. V Čechách přestalo pršet 14. srpna 2002, na Moravě a ve Slezsku o tři dny později [1]. Podle zdroje byla půda nasycená předchozími srážkami a přehradní nádrže naplněné, takže nebyly schopné pojmout nový příval vody, což vedlo ke vzedmutí hladin řek. Nejvíce postiženými oblastmi byla území v povodí Vltavy a Labe, zejména od jejich soutoku po proudu [1].
Dopady v Praze
Do Prahy dorazila velká voda v úterý 13. srpna 2002 odpoledne a kulminovala následující den. Vltava se vylila z břehů a zaplavila ulice a domy v širokém pásu podél svého koryta [1]. Povodeň zatopila 17 stanic pražského metra, zničila spodní část trojské zoologické zahrady a způsobila škody na infrastruktuře. Nejvíce postiženými částmi města byly Holešovice, Karlín a Libeň, kde se z oblasti kolem říčního zákrutu stalo rozsáhlé jezero, z jehož hladiny vyčnívaly jen vršky dopravních značek a semaforů, zatímco pod vodou se ocitla přízemní podlaží budov, místy i první patra [1]. Podle srovnání s historickými prameny a vodoznačnými značkami na mostech a budovách byla tato povodeň v Praze druhá největší za dobu, kdy se údaje o záplavách zaznamenávají, vyššího průtoku dosáhla Vltava pouze v roce 1432 [1].
Škody a oběti
Povodeň zasáhla kromě Česka i Německo, Rakousko, Maďarsko a Rumunsko. Podle RNDr. Jakuba Langhammera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bylo v srpnu 2002 v souvislosti s velkou vodou evakuováno 250 tisíc osob, zemřelo 55 osob a celkové škody dosáhly 20 miliard USD [1]. Ministerstvo životního prostředí odhadlo výši škod v Česku na 73 miliard korun [1].
Dopad na Český statistický úřad
Český statistický úřad v roce 2002 sídlil v Karlíně, v třípodlažním komplexu budov u stanice metra Invalidovna. Na základě výstrahy krizového štábu pracovníci úřadu v pondělí 12. srpna 2002 přemístili výpočetní techniku a další zařízení z přízemních kanceláří na stoly a skříně a knihy v knihovně přeskládali do horních regálů, protože se očekávalo zvýšení hladiny maximálně o 70 centimetrů nad úroveň ulice [1]. V noci z pondělí na úterý byla nařízena evakuace Karlína, takže zaměstnanci se na svá pracoviště několik dní nedostali. První obhlídka mohla proběhnout až v pátek a podle zdroje byly její výsledky děsivé, voda zaplavila celé přízemí a dosahovala i několik desítek centimetrů nad podlahy v prvním patře, veškeré zařízení a vybavení kanceláří bylo zničeno [1]. V následujících dnech a týdnech se zaměstnanci úřadu pustili do úklidu, při kterém se snažili zachránit, co se dalo [1].