Povodně na Moravě a Odře v červenci 1997 postihly území v povodích řek Moravy, Odry a horního Labe.[1] Podle Povodí Moravy, s. p. šlo o katastrofální povodeň s neočekávaně rychlým a dravým průběhem, při níž na horních úsecích toků došlo k téměř úplnému zničení koryt vodních toků.[1] Hladina vody dosáhla úrovně, jejíž plošný rozsah a hloubka rozlivů překročily všechny do té doby zaznamenané hodnoty.[1] Povodeň unášela takové množství splavenin, že se podle provozovatele vodních toků vymykala možnostem měření a sledování.[1]
Příčiny a průběh
Povodeň způsobily mimořádně intenzivní dešťové srážky.[1] Denní úhrny srážek dosahovaly až 230 mm, místy přesáhly 600 mm za pět dní.[1] Nejvyšší úhrny srážek byly naměřeny mezi 4. a 8. červencem 1997.[1] Na stanici Raškov na toku Moravy dosáhly kulminační průtoky charakteru až 800leté povodně.[1] Jen na úseku mezi Kroměříží a Uherským Hradištěm se usadilo 350 až 400 tisíc tun plavenin.[1] Povodí Moravy mělo ve správě téměř 4 000 km vodních toků, z nichž bylo červencovou povodní zasaženo zhruba 2 000 km, tedy polovina.[1] Proudění vody dosahovalo takové síly, že unášelo i kameny o rozměrech přes jeden metr.[1]
Vodní nádrže podle Povodí Moravy výrazně snížily maximální odtoky oproti přítokům. Na vodním díle Slezská Harta, které spravuje Povodí Odry, dosáhl přítok 192 m³/s, zatímco odtok nepřekročil 12 m³/s.[1] Na vodním díle Vír ve správě Povodí Moravy dosáhl přítok 167 m³/s, odtok nepřekročil 38 m³/s.[1]
Následky
V Olomouckém kraji byly povodňovými rozlivy postiženy 110 obcí a měst.[1] Evakuace probíhala ve 38 obcích a celkem bylo evakuováno 7 850 osob.[1] Při povodni v Olomouckém kraji zahynulo 24 osob.[1] Rozlivy zasáhly plochu 434 km² s průměrnou hloubkou 2,5 až 3,0 metru.[1] Dosažené průtoky výrazně přesahovaly hodnoty stoleté vody.[1]
Odstraňování škod a protipovodňová opatření
Povodí Moravy, s. p. zajišťovalo v letech 1997 až 2004 nápravu povodňových škod na vodních tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy korun.[1] V Olomouckém kraji bylo realizováno 152 akcí s náklady 1,051 miliardy korun, což představovalo 43 % z celkových povodňových škod.[1]
Od roku 1999, kdy začala tzv. nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, investoval stát do roku 2018 prostřednictvím Povodí Moravy do protipovodňových staveb 4,7 miliardy korun, uvedl generální ředitel podniku Václav Gargulák.[2] Podle jeho vyjádření bylo rozděleno po etapách: etapa 0 – 184 milionů korun, etapa 1 – 1 367 milionů korun, etapa 2 – 1 770 milionů korun, etapa 3 – 1 400 milionů korun a etapa IV – 1 100 milionů korun.[2] Na výstavbu v rámci probíhající IV. etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi bylo podle Gargulákova vyjádření rozplánováno dalších 1,1 miliardy korun.[2] Prostředky na tato opatření poskytlo Ministerstvo zemědělství v rámci programu Podpora prevence před povodněmi.[2]
Od povodní z roku 1997 bylo podle Povodí Moravy realizováno přes dvacet rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobnějších úprav a staveb.[1] Mezi nejvýznamnější patří podle podniku I. a II.A etapa ochrany Olomouce a opatření na horním toku Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici a Leštinu až po Moravičany a Mitrovice, která se podle Povodí Moravy osvědčila při povodni v roce 2010.[1] Na území Olomouckého kraje bylo realizováno téměř třicet rozsáhlých protipovodňových opatření, mezi nejvýznamnější patří podle podniku I., II.A a II.B etapa protipovodňové ochrany Olomouce.[2] Výstavba II.B etapy protipovodňových opatření města Olomouce měla být zahájena na podzim roku, kdy Povodí Moravy zveřejnilo zprávu o dvaceti letech od povodně.[1]