Petřín je vrch v Praze, z velké části upravený jako veřejné sady.[1] Kromě sadů na jeho svazích k němu patří vrchol s rozhlednou, kostelem svatého Vavřince, horní stanicí lanové dráhy a Štefánikovou hvězdárnou. Název se podle Prahy virtuální nejspíše odvozuje od latinského slova pro skály.[1]*
Sady
Vrch byl původně zalesněný. Postupně na něm vznikaly vinice a ovocné sady a nakonec veřejně přístupné sady protkané cestami, z nichž hlavní se nazývá Vyhlídková.[1] Památkový katalog Národního památkového ústavu popisuje park Petřín, tvořený zahradou Nebozízek a Seminářskou zahradou, na východním a severovýchodním svahu nad ulicí Újezd. Vznikl na místě ovocné zahrady, která se do konce 16. století vyvinula ze středověké vinice, a v letech 1891–1895 byl upraven v krajinářském slohu podle Františka Thomayera. Navazují na něj zahrada Kinských a Růžový sad.[2] V parku stojí mimo jiné pomník Karla Hynka Máchy, památník Vojtěcha Náprstka a socha Jana Nerudy.[2]
Přes Petřín vede Hladová zeď postavená za Karla IV. v letech 1360–1362.[6] Usedlost Nebozízek, bývalý viniční dvůr, slouží od roku 1883 jako výletní restaurace. Po sesuvu půdy v roce 1965 musela být zbořena a nahrazena replikou.[4]
Kostel svatého Vavřince
Na vrcholu stojí jednolodní barokní kostel svatého Vavřince, o němž první zpráva pochází z roku 1135. Barokní přestavba podle návrhu Ignáce Palliardiho byla dokončena v roce 1770. Josefínské reformy kostel v roce 1784 zrušily, znovu vysvěcen byl v roce 1840. V roce 1994 ho město pronajalo starokatolické církvi.[5]
Rozhledna
Členové Klubu českých turistů, kteří navštívili světovou výstavu v Paříži v roce 1889, se rozhodli postavit v Praze napodobeninu Eiffelovy věže. Ustavující schůze Družstva rozhledny na Petříně se konala 28. dubna 1890. Montáž ocelové konstrukce o hmotnosti 174 tun skončila 2. července 1891 a rozhledna byla otevřena 20. srpna 1891, v roce Zemské jubilejní výstavy.[3] Návrh je připisován Vratislavu Pasovskému, konstrukci navrhli František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny.[7] Od roku 1953 sloužila rozhledna televiznímu vysílání, které skončilo v roce 1992 po zprovoznění vysílače na Žižkově.[3] Rozhlednu spravuje společnost Prague City Tourism. Podle ní je věž vysoká 58,70 m a odpovídá Eiffelově věži v poměru 1 : 5; k vrcholu vede 299 schodů a výtah jezdí do vyhlídkové kabiny ve výšce 51 m.[10]
Lanová dráha
Pozemní lanová dráha byla postavena v roce 1891 jako spojení k rozhledně a zpočátku jezdila na vodní převahu. Ve 20. letech 20. století byla mimo provoz; v letech 1931–1932 byla elektrifikována a prodloužena. Sesuv svahu 7. června 1965 trať zničil. Po rekonstrukci v letech 1983–1985 se znovu jezdilo od 15. června 1985.[4] Dráhu provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy; trať je dlouhá 510,4 m a překonává výškový rozdíl 130,45 m.[8] Předchozí, třetí generace vozů jezdila naposledy 13. září 2024. Po rekonstrukci trati a svahu se provoz obnovil 22. září 2026 s vozy čtvrté generace od skupiny Doppelmayr/Garaventa, které pojmou 120 cestujících.[9][11]
Stránky, které sem odkazují
Zdroje
- Petřín - Praha noční
- park Petřín – Památkový katalog
- Petřínská rozhledna - Praha stověžatá
- Nebozízek a lanovka na Petřín - Praha noční
- Kostel sv. Vavřince na Petříně - Praha stověžatá
- Uličník
- Petřínská rozhledna – Památkový katalog
- Profil společnosti
- Lanovka na Petřín se vrací: Nové vozy uvezou 120 cestujících, jednorázové jízdné podraží
- Petřínská rozhledna
- OBRAZEM: Lanovka se vrátila na Petřín, rekonstrukce trvala téměř dva roky