Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je katedrála v areálu Pražského hradu a sídelní kostel pražského arcibiskupa.[1] Konaly se v ní korunovace českých králů a královen. Jsou v ní uloženy ostatky zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.[2] Katedrála byla cílem korunovačních průvodů, které vedly po Královské cestě na Pražský hrad.[3]*
Předchozí stavby
Dnešní chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Předrománskou rotundu zde založil kníže Václav kolem roku 925, podle jiného údaje roku 929.[2][1] Po roce 1060 ji nahradila trojlodní bazilika se dvěma věžemi, jejíž stavbu zahájil kníže Spytihněv.[2][1] Význam kostela vzrostl po zřízení pražského biskupství v roce 973.[2]
Gotická stavba
Papež Klement VI. svolil bulou z 30. dubna 1344 ke zřízení pražského arcibiskupství.[1] Dne 21. listopadu 1344 položil král Jan Lucemburský za účasti synů Karla a Jindřicha a prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic základní kámen gotického chrámu.[4] První stavitelé, Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže.[2] Stavbu v roce 1419 přerušily husitské války a chrám zůstal po staletí nedokončen.[2]
Dostavba
Ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a novogotickou dostavbu.[2] Novogotická dostavba probíhala v letech 1872–1929. Obě západní věže byly dokončeny v roce 1892.[4] Katedrála byla vysvěcena 28. září 1929 za účasti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače.[1]
Velká jižní věž
Velkou jižní věž začal stavět Petr Parléř na konci 14. století. V 16. století přibyl renesanční ochoz a v 18. století dostala věž současnou báň.[5] Báň z roku 1770 navrhl stavitel Pražského hradu Nicolo Pacassi. Věž je vysoká 99,3 m a na její galerii vede 287 schodů.[4] Ve věži visí zvon Zikmund z roku 1549, vážící odhadem asi 15 tun, největší zvon v České republice.[5]
Interiér
Kaple svatého Václava s hrobem zemského patrona má obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby ze 14. století. Z kaple se vchází do korunní komory, kde jsou uloženy České korunovační klenoty.[2] Královská hrobka je největším pohřebištěm českých panovníků. Leží v ní 14 českých knížat a králů, mimo jiné Karel IV., Václav IV., Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Rudolf II.[1] Stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého z roku 1736 vznikl podle návrhu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu.[1]
Správa a současnost
Dohodou prezidenta Václava Klause a arcibiskupa Dominika Duky získal stát v instituci Správy Pražského hradu stavbu katedrály a Metropolitní kapitule zůstal movitý mobiliář. Kapitula zajišťuje liturgický provoz, Správa Pražského hradu provoz turistický.[1] Interiér si ročně prohlédne asi 2 miliony návštěvníků.[1] V červnu 2026 byly v katedrále požehnány nové varhany varhanáře Gerharda Grenzinga se čtyřmi manuály, 122 rejstříky a 5755 píšťalami. Konečná cena měla činit nejvýše 160 milionů korun a většina peněz se vybrala v národní sbírce.[6]
Zdroje
Kategorie
* Zdroje sbírá a předběžný text tohoto hesla píše umělá inteligence na zadání redakce; heslo zatím neověřil redaktor — nahlásit chybu.