Kampa je park na ostrově mezi řekou Vltavou a jejím vedlejším ramenem Čertovkou v Praze. Leží u nábřeží Malostranské nábřeží. Podle Prague City Tourism patří k nejromantičtějším a nejmalebnějším místům města, trávníky slouží k odpočinku a pikniku a ostrov se někdy nazývá Pražské Benátky.[1]
Název a vznik
Nejstarší zmínka o Kampě pochází z roku 1169 v zakládací listině kostela maltézského řádu za vlády krále Vladislava II. Původ názvu není jednoznačný. Může pocházet z latinského slova campus, tedy pole nebo rovina, ze slova zákampí ve smyslu stinného místa, nebo od jména Tycha Gansgeba z Kampy, který zde vlastnil dům v 17. století.[1]
Čertovka je umělé rameno Vltavy, v roce 1585 pojmenované Rožmberská strouha podle majitele pozemků Viléma z Rožmberka. Dnešní název odvozuje zdroj od domu U sedmi čertů.[1]
Výška ostrova se postupně zvyšovala přirozenými nánosy a navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Břehy byly pevně vytvořeny po roce 1600. Zpočátku byl ostrov zaplňován zahradami, zástavba začala nejdříve v 15. století. První budovy tvořily mlýny s pozemky, později přeměněné na šlechtické zahrady.[1]
Zahrady a stavby
Na straně k Smíchovu vznikla jako první největší barokní zahrada, Michnovská zahrada, vybudovaná v 17. století hrabětem Michnou z Vacínova jako součást Michnova paláce za Čertovkou v Újezdě. U paláce se v Čertovce otáčí velké dřevěné mlýnské kolo připomínající mlýn Huť. V 18. století sloužil palác jako zbrojnice, což připomíná název restaurace Stará zbrojnice.[1] Na ostrově je také mlýnské kolo bývalého Velkopřevorského mlýna z 15. století.[1]
Odolkovská zahrada sousedí s budovou bývalého Sovova mlýna, pojmenovaného podle Václava Sovy z Liboslavě, majitele mlýna v 15. století. V 19. století patřil mlýn pekařské rodině Odkolků, která nechala renesanční budovu přestavět v novogotickém slohu architektem Josefem Václavíkem.[1] Zahrada navazuje na Kaiserštejnskou zahradu kolem paláce Kaiserštejnů, dnes nazývaného Lichtenštejnský palác. Zakladatel zahrady František Helfríd z Kaiserštejna zde nechal vytvořit známé záhony karafiátů s fontánami.[1] Za domem je Nosticovská zahrada, kterou u Nosticova paláce založil František Antonín Nostic roku 1765.[1]
U domu, který hrabě Nostic daroval buditeli Josefu Dobrovskému, stojí Dobrovského pomník z karraského mramoru od sochaře Václava Žďárského z roku 1902 podle návrhu profesora Tomáše Seidana, přemístěný sem z Vrchlického sadů roku 1949. V domě žili za první republiky Zdeněk Wirth, po válce Jan Werich a Vladimír Holan; busty Wirtha a Wericha jsou na domě.[1]