Při oslavách Dne vzniku samostatného československého státu 28. října 2026 se v Konírně v sídle ministerstva kultury konalo shromáždění, které podle komentáře serveru Forum 24 pořádal Český svaz bojovníků za svobodu. Vystoupil na něm ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), exprezident Miloš Zeman, ministr zahraničí Petr Macinka a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Zúčastnil se také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).[1][2]
Klempíř připomněl Voskovce a Wericha: „Dva lidi, kteří si dělali srandu z těch, kteří jim vládli. Sami sebe pak považovali za největší a jediné mravokárce. Když se podívám na dnešní dobu, něco mi to připomíná.“[3] Podle iDNES.cz jde o narážku na dnešní politickou situaci včetně sporu o zrušení koncesionářských poplatků.[1] Forum 24 v glose uvedlo, že ministr svůj soud blíže nevysvětlil, a že odpůrci poukazují na jeho vlastní minulost.[3]
„Ta naše státnost je znovu ohrožena, měli bychom si toho být vědomi.“
Zeman se ve svém projevu vymezil proti prázdným a patetickým projevům, které podle něj ke 28. říjnu patří: „Mluvit ke 28. říjnu je svým způsobem velmi lehká práce.“ Odkázal na výrok prezidenta Masaryka, že rozčílení není program, v souvislosti s demonstracemi v pražských ulicích, které označil za hysterické, a na heslo ministra financí Aloise Rašína „Pracovat a šetřit“ v souvislosti s deficitem státního rozpočtu. Zeman se podle iDNES.cz již dříve rozhodl nezúčastnit se večerního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě.[1]
Exprezident Václav Klaus přednesl podle iDNES.cz dopoledne projev u Obecního domu v Praze a řekl: „Ta naše státnost je znovu ohrožena, měli bychom si toho být vědomi.“ Macinka uvedl, že právo kritizovat je nezpochybnitelné, stejně jako mandát, který vzešel z demokratických voleb. Okamura řekl, že 28. říjen symbolizuje možnost Čechů a Slováků rozhodovat o vlastním osudu.[1]
Iniciativa #500proOldu
Poté, co ministerstvo kultury zamítlo žádost spolku Díky, že můžem o dotaci jeden milion korun na oslavy 17. listopadu, vznikla na sociální síti X iniciativa se značkou #500proOldu. Spolek každoročně pořádá akci Korzo národní. Letošní program o 160 bodech vyjde podle pořadatelů na 5,5 milionu korun.[4] Jeden z uživatelů sítě X 22. října 2026 vyzval k zaslání 500 korun do sbírky spolku. Odkazuje tím na odměnu, kterou podle svazku StB dostal ministr kultury Oto Klempíř, zaregistrovaný v roce 1984 jako agent s krycím jménem Olda.[4]
Příspěvků ve sbírce přibývalo. Vedle 500 korun dárci posílali také 1711 korun a 1989 korun, které odkazují na datum a rok výročí. Sbírka podle Novinek přesáhla 4,6 milionu korun a spolek ji ponechal otevřenou, aby Korzo národní zůstalo dostupné i v dalších letech.[4]
Klempíř na síti X napsal, že ani významná a tradiční akce nemůže stát nad pravidly, která platí pro všechny. Předseda ODS Martin Kupka jeho postup kritizoval a připomněl jeho minulost spolupracovníka StB.[5]
Prohlášení literárních časopisů k dotačním podmínkám
Literární časopisy A2, Host, iLiteratura.cz, Plav, Revolver Revue, Revue Prostor, Souvislosti a Tvar vydaly 29. října 2026 společné prohlášení nazvané Jsme proti politice cenzury. Ohradily se v něm proti nové podmínce dotací ministerstva kultury na rok 2027, kterou ministerstvo zveřejnilo 22. října. Podle ní do výzvy nespadá obecné politické zpravodajství, komentování aktuálního dění a politická publicistika, jejímž hlavním tématem není literatura nebo umění.[6][7]
Časopisy, sdružené v Asociaci živá kultura, podmínku označily za nepřijatelnou a přirovnaly ji k cenzurním zásahům autoritářských režimů. Právo ministerstva určovat účel dotačních programů nezpochybnily, odmítly však, aby poskytovatel veřejné podpory posuzoval, která témata do časopisu patří. Požadují, aby pro rok 2027 platily stejné podmínky jako v roce 2026. Podle prohlášení ministerstvo změnu neprojednalo s odbornou komisí ani s odbornou veřejností.[6][7]
Ministerstvo vedené Otou Klempířem (za Motoristy) odmítlo, že jde o cenzuru. Na Facebooku uvedlo, že program není určen pro obecnou politickou publicistiku a že dřívější politické komentáře nejsou překážkou pro přidělení dotace. Podle ministerstva se financuje kultura, nikoli politika.[6][7]
Rozpočet ministerstva kultury na rok 2027 ve sněmovním výboru
Sněmovní mediální výbor doporučil 29. října 2026 schválit rozpočet ministerstva kultury na příští rok s výdaji 19,26 miliardy korun, což je asi o 1,7 miliardy více než v letošním schváleném rozpočtu. Vrchní ředitel ministerstva Jan Vořechovský uvedl jako priority provoz zřizovaných institucí a jejich personální zajištění, investice do kulturní infrastruktury a podporu kulturních aktivit.[6][7]
Podle Echa24 míří téměř 3,8 miliardy korun církvím, z toho 3,2 miliardy tvoří náhrady podle zákona o majetkovém vyrovnání. Příspěvky na provoz příspěvkových organizací činí asi 7,5 miliardy a provozní dotace neziskovým organizacím 1,7 miliardy korun.[7]
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu se schodkem 386 miliard korun, rozpočet ministerstva kultury však podpoří. Ministr Oto Klempíř (za Motoristy) před výborem zopakoval, že změny dotačního systému a pravidla proti střetu zájmů jsou nutné; výbor jeho informaci o změně dotačních podmínek a složení odborných komisí vzal na vědomí.[6][7]
Sbírka na Korzo Národní (25. října 2026)
Do sbírky na akci Korzo Národní, která připomíná události 17. listopadu na pražské Národní třídě, přispěli lidé, organizace i samosprávy k večeru 25. října 2026 přes devět milionů korun. Sbírku vyhlásili organizátoři z iniciativy Díky, že můžem poté, co jejich projekt letos nezískal dotaci ministerstva kultury.[8][9]
Ministerstvo podle svých dřívějších informací podpořilo projekt od roku 2023 celkem 2,7 milionu korun: 500 tisíci v roce 2023, 1,5 milionu v roce 2024 a 700 tisíci v roce 2025. Letošní žádost podle něj nesplnila podmínky dotační výzvy. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl, že dotační program počítá jen s kulatými desetiletými výročími, což 37. výročí událostí z roku 1989 není.[8][9]
Organizátoři potvrdili, že se akce 17. listopadu uskuteční v plném rozsahu a prostředky nad rámec letošních nákladů poslouží jako rezerva pro další roky. Výkonná ředitelka iniciativy Bára Stárek uvedla, že letošní ročník se zaměří i na nejistotu nezávislých divadel, rušení dotačních programů a návrh převést veřejnoprávní média pod státní rozpočet.[9] Dřívější sbírky na stejné platformě vynesly 93 360 korun v roce 2023, 128 800 korun v roce 2024 a 280 980 korun v roce 2025.[8][9]
Společné čtení před Rudolfinem 1. listopadu 2026
Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury ČR za rok 2026 byly předány 1. listopadu 2026 v Sukově síni pražského Rudolfina v komorním formátu, s omezeným počtem hostů. V minulých letech se ceremoniál konal na Nové scéně Národního divadla před širokou kulturní veřejností a v přímém přenosu České televize [10][11].
Před Rudolfinem se při předávání sešlo několik lidí a umělců ke společnému čtení. Akci uspořádali Překladatelé Severu, Obec překladatelů, Umění trvá, Asociace spisovatelů a Studentský teatrologický spolek kUKátko. Označili ji za setkání na podporu svobody projevu a tvorby, nikoli za protest; kdokoli mohl přinést knihu a přečíst úryvek, který považuje za důležitý nebo odvážný. Organizátoři uvedli, že považují za nedůstojné, aby se tak významné státní uznání předávalo v atmosféře nejistoty vyvolané kroky ministerstva kultury. Podle jejich zástupkyně chtěli oceněným vytvořit publikum před budovou [11].
Měl ho zastoupit vrchní ředitel sekce živého umění Milan Němeček. Deník N uvedl, že se přenos České televize nekonal a Sukova síň pojme nejvýše 200 posluchačů [10].
Předání cen za přínos kultuře 1. listopadu 2026
Slavnostní vyhlášení proběhlo bez přímého televizního přenosu a s omezeným počtem hostů; podle odhadu zpravodaje ČTK zůstala zhruba čtvrtina židlí neobsazená. Předáno bylo pět ze sedmi cen [12][14].
Státní cenu za literaturu získal Václav Jamek za román Rok s ostatními sirotky a Stanislava Pošustová-Menšíková za překlad trilogie Pán prstenů. Ceny Ministerstva kultury dostali Helena Bezděk Fraňková, bývalá ředitelka Státního fondu audiovize, za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, Josef Ptáček za přínos divadlu, Vlasta Reittererová za přínos hudbě, Anna Daučíková za výtvarné umění a in memoriam režisér Juraj Herz. Daučíková ani pozůstalí po Herzovi na udílení nedorazili [12][13][14].
Před vchodem do Rudolfina se konala protestní akce proti podobě ceremoniálu. Mluvčí ministerstva Barbora Šťastná to podle České televize zdůvodnila potřebou šetřit, záznam obřadu však Česká televize v sále natáčela [12][13]. Mezi protestujícími byla předsedkyně Obce překladatelů Anežka Charvátová, která držela transparent s nápisem „Demisi ministra kultury“ a později jej rozvinula i v sále, jak uvedl Deník N [12][14].
Předseda překladové komise Viktor Janiš na Facebooku napsal, že ministerstvo chce několik lidí ocenit, ale zároveň nechce, aby se o tom někdo dozvěděl [12][13].
Zdroje
- Mravokárce Werich, hysterie protestů a cizí šachovnice. Řečnili Klempíř, Zeman a Okamura
- Mravokárce Werich, hysterie protestů a cizí šachovnice. Řečnili Klempíř, Zeman a Okamura
- FORUM 24
- Oldův tarif. Lidé přispívají na oslavy 17. listopadu částkou, jakou dostával Klempíř za pomoc StB
- V 80. letech „Olda“ donášel, dnes nechce podpořit oslavy 17. listopadu. Klempíř pod palbou kritiky
- Výbor doporučil schválit rozpočet ministerstva kultury s výdaji 19,3 miliardy Kč
- Výbor doporučil schválit rozpočet ministerstva kultury s výdaji 19,3 miliardy Kč
- Ve sbírce na Korzo Národní se sešlo 9 mil, víc než od ministerstva za tři roky
- Ve sbírce na Korzo Národní se vybralo třikrát víc než vládní dotace za tři roky
- „To aby ten pískot nebyl tak hlasitý.“ Dnešní udílení kulturních státních cen proběhne bez publika a médií
- U Rudolfina se sešli lidé kvůli nezvyklé podobě předávání cen za literaturu
- Na oceňování přínosu kultuře část laureátů nepřišla, ministra zastoupil ředitel
- Na vyhlášení letošních cen za mimořádný přínos kultuře ministr Klempíř nedorazil
- Udílení cen kultury provázely protesty i prázdné židle. Ministr nedorazil