Zástupci města a Národního divadla 17. listopadu 2026 odhalili na domě bytového divadla v Praze pamětní desku herečky Vlasty Chramostové a jejího manžela, kameramana Stanislava Miloty. Slavnost se konala k 100. výročí narození Chramostové a zúčastnily se jí desítky zástupců veřejnosti a divadelníků. Desku s motivem židle z bronzu vytvořila akademická sochařka Marie Šeborová. Odhalili ji mimo jiné ředitel Národního divadla Jan Burian, starosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS) a herci Zuzana Stivínová a David Prachař.[1][3]
Bytové divadlo Chramostové fungovalo v letech 1976 až 1980 jako disidentská a undergroundová scéna. Herečka ho založila ve svém bytě na Vinohradech poté, co dostala od komunistického režimu zákaz činnosti.[1][2] Burian ve svém projevu připomněl představení, která tam vznikala s pomocí pronásledovaných přátel, například Všecky krásy světa Jaroslava Seiferta nebo Hru na Makbetha Pavla Kohouta.[1][2] Prachař uvedl, že se herečka z politických důvodů nemohla své profesi věnovat dvacet let.[1][2]
Chramostová byla jednou z prvních signatářů Charty 77 a v letech 1990 až 2010 působila v Národním divadle. Zemřela 6. října 2019 ve věku 92 let.[1][3] Ve stejný den otevřela studentská umělecká skupina OLDstars v Brně v bytě v Solniční ulici nové bytové divadlo nesoucí jméno Chramostové, s kapacitou 12 diváků.[1][3]