Nová vodárna obce pražské na Letné, 1888
Nová vodárna obce pražské na Letné, 1888Kresba: Jan Mulač (1845–1905), 1888 · volné dílo · Wikimedia Commons

Letenská pláň je rozlehlá nezastavěná plocha na letenském návrší v pražské městské části Praha 7.[3][9] Svahy k Vltavě pod plání zaujímají Letenské sady.[1] Pro svou polohu nad městem sloužila pláň s okolními svahy odedávna jako místo, kde se shromažďovala a tábořila vojska.[1][2] Od roku 1989 je dějištěm velkých protestních shromáždění.[7]*

Do 19. století

V roce 1261 se na Letné konaly oslavy korunovace Přemysla Otakara II. Od 13. století pokrývaly letenský svah vinice a vznikaly tu kamenolomy.[1] Podle kronikáře Vavřince z Březové sledoval odtud v roce 1420 král Zikmund Lucemburský neúspěšnou bitvu na Vítkově.[9] Pláň samotná nebyla nikdy trvale osídlena, pravděpodobně kvůli nedostatku vody.[9] Na hraně východní plošiny dal František Valdštejn roku 1715 postavit zámeček Belvedere, který v roce 1742 zničilo ustupující francouzské vojsko.[1][8] V poslední čtvrtině 18. století bylo na Letné vybudováno zděné opevnění s baštami, příkopy a valy; poslední opevňovací práce se zde konaly roku 1813 a bastiony na západním okraji se zachovaly dodnes.[1] Rakouská armáda zde měla dělostřeleckou střelnici a výstřel z děla na letenském bastionu oznamoval Pražanům poledne až do roku 1911.[2]

Pohled z Letenské pláně přes Vltavu na Staré Město
Pohled z Letenské pláně přes Vltavu na Staré MěstoFoto: Warren LeMay, 2019 · CC0 · Wikimedia Commons

Neuskutečněné stavby

Na počátku 20. století se na pláni konaly první vzlety průkopníků letectví.[9] Za první republiky se pláň měla stát místem pro sídlo parlamentu a další státní budovy. Z těchto záměrů vznikla jen budova ministerstva vnitra podle návrhu Kamila Roškota a na počátku 40. let byly dokončeny budovy technického a zemědělského muzea.[8] Architektonické soutěže na řešení pláně pokračovaly i po válce, poslední z nich se konala v roce 1964.[9]

Stalinův pomník a přehlídky

V květnu 1955 byl v Letenských sadech nad Vltavou odhalen pomník J. V. Stalina.[4][8] Jeho stavba si vyžádala monumentální schodiště a podstavec s vnitřními prostorami v ose Pařížské třídy a Čechova mostu.[1] Likvidace sousoší začala na podzim 1962: nejprve byly odstraněny hlavy a ruce postav, torzo bylo odstřeleno 19. října a zbytek 6. listopadu 1962.[4] Na uvolněné plošině byl v roce 1991 postaven metronom.[1] Komunistický režim využíval pláň k vojenským přehlídkám k výročí konce války, které se od roku 1951 konaly zpravidla každých pět let a naposledy v květnu 1985, a k prvomájovým průvodům.[3]

Listopad 1989

Dne 25. listopadu 1989, osm dní po zásahu proti studentům na Národní třídě, svolalo Občanské fórum na Letenskou pláň demonstraci.[3] Odhady účasti se pohybují od 750 tisíc do více než 800 tisíc lidí.[7][10][3] Řečníci vystupovali z vnější tribuny stadionu Sparty; mluvili Václav Havel, Miloš Zeman a další, Marta Kubišová zazpívala Modlitbu pro Martu a Jaroslav Hutka, který se týž den vrátil z exilu, píseň Náměšť.[3] Československá televize akci vysílala, což si na vedení vynutil její stávkový výbor.[10] Další demonstrace následovala 26. listopadu; pozvání na ni přijal předseda federální vlády Ladislav Adamec.[3]

Po roce 1989

Dne 21. dubna 1990 sloužil na Letné mši papež Jan Pavel II. a v kázání se omluvil za nepřiměřené hodnocení Jana Husa jako kacíře.[5] Dne 23. června 2019 zaplnila pláň demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii proti vládě Andreje Babiše; pořadatelé uvedli více než čtvrt milionu účastníků, policie zhruba 200 tisíc.[6] Spolek zde uspořádal další velké shromáždění 21. března 2026. Organizátoři podle leteckých snímků mluvili o nejméně 250 tisících lidí, policie odhad nepotvrdila, protože počty účastníků podobných akcí nezveřejňuje.[7]

Okolí

Většina staveb kolem pláně stojí po jejím obvodu. Na severní straně je obytný blok zvaný Molochov, na východní budova ministerstva vnitra, Národní technické muzeum a Národní zemědělské muzeum.[9] V sadech se nachází Hanavský pavilon z Jubilejní výstavy roku 1891, novorenesanční restaurace z roku 1863, kolotoč z druhé poloviny 19. století a restaurace z bruselské výstavy EXPO 58.[1]

Stránky, které sem odkazují

Zdroje

  1. Historie Letenských sadů (archivní kopie) · Magistrát hl. m. Prahy, portál Pražská příroda · 10. listopadu 2025
  2. Holešovice a Bubny v proměnách času · ČT24
  3. Gusto, dnes je tady opravdu husto! · Městská část Praha 7 · 2019-11
  4. Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin · ČT24 · 2026-02
  5. „Svatý otec mezi hříšníky.“ Před třiceti lety přijel papež Jan Pavel II. do Československa · ČT24 · 21. dubna 2020
  6. Na Letné se sešlo až čtvrt milionu lidí, organizátoři plánují další protesty · E15 · 23. června 2019
  7. Na pražské Letné lidé protestovali hlavně proti krokům Babišovy vlády · ČT24 · 21. března 2026
  8. Historie Prahy 7 · Městská část Praha 7
  9. Letenská pláň - oříšek pro architekty · Pražský deník · 9. dubna 2007
  10. Ta lidská svoboda. Před 30 lety zazpíval Jaroslav Hutka 800 tisícům lidí na Letné · ČT24 · 25. listopadu 2019