Vysokorychlostní tratě (VRT) jsou projektem rozvoje železniční infrastruktury v České republice, který připravuje Správa železnic [1]. Síť má propojit Českou republiku se sousedními státy a zároveň uvolnit kapacitu na stávajících tratích pro regionální a nákladní dopravu [1]. Mezi plánované úseky patří trasa Praha–Brno–Ostrava a úsek Brno–Břeclav [3].
Parametry a přínosy
Na vysokorychlostních tratích se plánuje provozní rychlost až 320 km/h [1]. Páteřní síť VRT má podle Správy železnic propojit celou republiku, odlehčit stávajícím tratím a umožnit rozvoj regionální i nákladní dopravy, díky čemuž by vlaky na konvenční síti mohly jezdit častěji a spolehlivěji [1]. Na vysokorychlostní vlaky má navazovat konvenční železniční síť, dálková autobusová doprava i městská doprava, přičemž infrastruktura terminálů VRT počítá i s příjezdem cestujících automobilem nebo na kole [1].
Podle Správy železnic mají rychlovlaky dosáhnout až sedminásobně nižší spotřeby energie a přibližně pětinásobně nižší tvorby CO2 oproti automobilové dopravě [1]. V řadě evropských zemí jsou vysokorychlostní tratě součástí běžného provozu po dobu několika desetiletí, přičemž rychlovlaky na nich dosahují rychlosti přes 300 km/h a na středních vzdálenostech konkurují letecké dopravě [1].
Příprava projektu
Správa železnic popisuje přípravu výstavby VRT jako proces podobný přípravě jiných stavebních záměrů, který probíhá ve třech hlavních fázích [2].
V ideové a studijní fázi se zpracovávají územně technické studie, technicko-provozní studie VRT a studie proveditelnosti, jež posuzují reálnost záměru z technického, územního, finančního, marketingového, provozního i personálního hlediska a hodnotí jeho ekonomickou efektivitu [2]. Součástí studií proveditelnosti jsou přepravní prognózy vycházející z dopravního modelu [2]. Výstupy ze studií proveditelnosti schvaluje Centrální komise Ministerstva dopravy, která doporučuje jednu z prověřovaných variant k další přípravě, a výstupem je koridor o šířce zpravidla 200 metrů [2].
Ve fázi územního plánování je tento koridor zpravidla promítnut do aktualizace zásad územního rozvoje (ZÚR) příslušného kraje [2]. ZÚR vymezují plochy a koridory nadmístního významu, včetně ploch pro veřejně prospěšné stavby, a stavby VRT jsou v ZÚR vedeny jako veřejně prospěšné [2]. Součástí ZÚR je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území [2].
Ve fázi povolení záměru probíhá zpracování dokumentace pro povolení záměru souběžně s posuzováním vlivů stavby na životní prostředí (EIA) [2]. Proces EIA provádí v případě VRT Ministerstvo životního prostředí a zahrnuje oznámení, zjišťovací řízení, dokumentaci, veřejné projednání a posudek, jehož výsledkem je závazné stanovisko EIA [2]. Podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, lze po vydání závazného stanoviska EIA zahájit výkup pozemků [2]. Povolování staveb VRT má na základě zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, nově zajišťovat Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), speciální úřad zřízený pro povolování klíčových staveb dopravní a energetické infrastruktury [2]. Do dokumentace povolení záměru jsou v této fázi zapracovány požadavky a podmínky stanovené v závazném stanovisku EIA [2].