Ve Svatavě fungoval od roku 1943 do 7. května 1945 ženský koncentrační tábor, pobočka kmenového tábora ve Flossenbürgu. Byl největším na tehdejším českém území a jeho plocha přesahovala 18 tisíc metrů čtverečních.[1]
Vězněno v něm bylo až 750 žen nejen z Československa, ale z celé okupované Evropy. Tábor nebyl vyhlazovací, ale pracovní: ženy docházely do svatavské továrny na výrobu leteckých součástek. Osvobodila ho 7. května 1945 americká armáda.[1]
Ženy pohřbené v roce 1945 v masovém hrobě za zdí sokolovského hřbitova připomíná od října 2026 pietní místo Svatava.[1] Autorem návrhu je architekt Jakub Chvojka, který navrhl také obnovu sokolovského hřbitova. [1] Pietní místo tvoří pamětní kniha Rodinné album, která vypráví příběh žen vězněných ve svatavském táboře, a sedm kamenů. [1]
Chronologie
- — U hřbitova v Sokolově bylo otevřeno pietní místo Svatava s pamětní knihou, které připomíná ženy z koncentračního tábora ve Svatavě pohřbené v roce 1945 v masovém hrobě. → iROZHLAS Karlovarská Drbna