Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 14. října 2026 podruhé potvrdila nový zákon o státních zaměstnancích, jehož přijetí prezident Petr Pavel zablokoval vetem. Pro hlasovalo 104 přítomných poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů, přičemž nutná hranice činila 101 hlasů. Veto podpořilo 66 poslanců opozice a tři poslanci ODS se zdrželi. Zákon má od listopadu nahradit dosavadní zákon o státní službě. Téhož dne Sněmovna překonala prezidentovo veto také u související novely, která mění pravomoci hlavy státu v zahraniční službě.[1][2][3]
Obsah zákona
Předkladatelé chtějí postavit pracovní poměr státních úředníků na úroveň obvyklého zaměstnání podle zákoníku práce, podobně jako je tomu u úředníků krajů a obcí. Změnu z veřejnoprávního režimu na soukromoprávní považují za jedinou možnost, jak státní správu zefektivnit, protože služební zákon dnes pokrývá téměř výhradně personální oblast. Dosavadní služební zákon pochází z roku 2015.[2][3]
„Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda.“
Zákon ruší takzvaný bazén, tedy tři měsíce, během nichž úředník ztrácející místo pobírá až 80 procent platu; místo toho dostane rovnou odchodné. Je-li služební místo zrušeno při systemizaci, může se stát úředníka zbavit ihned. Podle předkladatelů bude možné propustit zaměstnance nebo odvolat vedoucího jen z důvodů uvedených v zákoně a úředník se nezákonného postupu bude moci domáhat u soudu. Na vedoucí místa budou stačit bakalářské studium, na řadové úředníky střední škola.[2][3]
Důvody veta a výhrady opozice
Pavel své veto odůvodnil tím, že zákon odporuje doporučení Evropské komise zajistit vedoucím úředníkům lepší ochranu proti politickým zásahům. Státní správa má podle něj zůstat odborná, nestranná a odolná vůči politickým tlakům. Prezident napsal, že rozumí snaze zbavit stát nepracujících nebo špatně pracujících úředníků, ale: „Nemohu se ale smířit s tím, že by měl stát vyhazovat úředníky prostě proto, že se po volbách změnila vláda.“[2][3]
Opozice namítá, že zákon snižuje záruky odbornosti a stability státní služby. Vytýká mu zrušení postu nejvyššího státního tajemníka, slabší postavení služebních komisí a větší moc ministrů nad úředníky. Kratší lhůta pro opakované hodnocení a zánik systému hledání náhradního místa podle ní usnadní vládnoucím politikům odstraňovat nepohodlné lidi z úřadů.[2][3] Radek Vondráček (ANO) naopak hájil zákon jako důležitou reformu, veto pokládal za zbytečné a škodlivé a uvedl, že zákon nedovolí bez právního důvodu propustit každého politicky nepohodlného.[2]
Senát zákon vetoval už v srpnu a Sněmovna jeho námitku překonala začátkem září. Senátoři mimo jiné poukazovali na to, že poslanecká podoba návrhu zabránila vyhodnotit riziko politizace úřadů i dopady na rozpočet.[2]
Novela o zahraniční službě
Týmž počtem 104 hlasů ze 175 přítomných poslanců Sněmovna potvrdila i novelu zákona o zahraniční službě, podle níž prezident nebude dále pověřovat ani odvolávat šéfy stálých misí při mezinárodních organizacích. Tuto agendu přebírá ministr zahraničí a změna má začít platit 1. listopadu. Koalice novelu poprvé prosadila počátkem července 2026, v září překonala senátní veto a 14. října i prezidentovo. Pavel označil omezení svých kompetencí za „zjevně protiústavní“ a v rozporu se zavedenou ústavní praxí. Novela je jednou z asi osmdesáti úprav navázaných na nový zákon o státních zaměstnancích.[1][3]
Navrhovatel Libor Vondráček (SPD/Svobodní) odůvodnil úpravu tím, že Česko je republika parlamentní, nikoli prezidentská, a připustil spojitost s tím, jak široce podle něj Pavel své pravomoci chápe. Kritici v ní vidí odvetu za Pavlovo odmítnutí jmenovat ministrem Filipa Turka a za jeho účast na červencovém summitu NATO, kterou si prosadil. Poslanci opozice (STAN, Piráti) a část senátorů chtějí úpravu napadnout u Ústavního soudu.[1][3]
Součástí novely je i pětiletý mandát tajemníků obecních úřadů a zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, v čemž opozice vidí hrozbu politického vlivu na přidělování sportovních dotací.[1]