Novoměstská radnice stojí na Karlově náměstí v Praze, na místě bývalého Dobytčího trhu. Je národní kulturní památkou [1][2] a dnes slouží jako kulturní zařízení, které provozuje příspěvková organizace zřízená městskou částí Praha 2 [2].
Historie
Karel IV. udělil v zakládací listině Nového Města pražského z 1. dubna 1347 městu právo soudu, avšak s odvoláním ke Starému Městu [1]. Nová radnice na Dobytčím trhu byla otevřena roku 1377, přičemž v roce 1394 k ní bylo připojeno vězení [1]. Stavbu v letech 1377–1398 a 1411–1418 vedli Martin Fryček a kameník Kříž [1]. V gotické dvoulodní síni křídla do náměstí se v roce 1419 odehrála první pražská defenestrace, při níž dav vedený Janem Želivským a Janem Žižkou svrhl z oken purkmistra, dva konšely a několik měšťanů, čímž byla zahájena husitská revoluce [1][2]. Ke druhé pražské defenestraci na radnici došlo v roce 1483 v souvislosti s náboženskými a politickými nepokoji v pražských městech [2].
V letech 1452–1456 byla postavena téměř 70 metrů vysoká věž s kaplí [1]. Roku 1518 se radnice stala sídlem šestipanského úřadu a prošla výraznou architektonickou úpravou [2]. Za Ludvíka Jagellonského byla v letech 1520–1525 provedena raně renesanční přestavba pod vedením Benedikta Rieda [1]. V červenci 1559 radnice vyhořela po úderu blesku, přestavba trvala do roku 1561 a věž renesančně přestavěl dvorní stavitel Bonifác Wolmut [1][2]. Roku 1609 se na radnici sešli protestantští stavové, aby přimněli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody [2].
Další opravy a přestavby proběhly v letech 1613, 1721–1725 a 1772, kdy je prováděl Jan Josef Wirch [1]. V letech 1806–1811 následovala klasicistní přestavba [1]. Po spojení čtyř pražských měst roku 1784 se správa soustředila do Staroměstské radnice a do Novoměstské radnice se přestěhoval trestní soud [1][2]. Po roce 1859 budovu zakoupilo Presidium zemského soudu [1][2].
Radnice sloužila jako vězení, kde na odsouzení v letech 1694–1695 čekal vůdce chodské selské rebelie Jan Sladký-Kozina [1][2]. V roce 1839 zde probíhal proces s loupežníkem Václavem Babinským [1][2]. Tiskové procesy z 50. let 19. století přivedly do vězení například Josefa R. Vilímka, Vincence Vávru nebo Františka Bozděcha [1][2]. V roce 1894 se zde konal politický proces s Omladinou, při kterém bylo odsouzeno přes 70 osob, mezi nimi Alois Rašín a Stanislav Kostka Neumann [1][2]. Na nádvoří se konaly i popravy, poslední ještě za nacistické okupace [2]. Mezi posledními vězněnými ve 20. století byla Milada Horáková [1][2].
Po roce 1900 proběhla rekonstrukce do původní renesanční podoby pod vedením Antonína Wiehla a Kamila Hilberta, dokončená v letech 1903–1905 [1][2]. Při opravách v roce 1905 byly objeveny zachované zbytky původní architektury, podle kterých se rekonstrukce řídila [2]. Roku 1922 byl na vrchol věže osazen český dvouocasý lev na místo rakouské orlice [1]. Národní kulturní památkou byla radnice prohlášena v letech 1913 a 1962 [1].
Ve 20. století, před celkovou rekonstrukcí, sloužila zdevastovaná budova jako pracoviště dopravního inspektorátu a nádvoří využívala Městská správa Veřejné bezpečnosti jako parkoviště a opravnu služebních vozů [1][2]. Generální rekonstrukce podle Josefa Hyzlera a Václava Girsy probíhala v letech 1975–1994, respektive podle druhého zdroje 1975–1995 [1][2]. V roce 2007 proběhla rekonstrukce fasády jižního křídla směrem do Karlova náměstí a oprava fasády směrem do nádvoří [2].
Podoba a vzhled
Radnice je popisována jako dominanta Karlova náměstí, dříve Dobytčího trhu [1]. Její věž dosahuje výšky téměř 70 metrů a obsahuje kapli [1]. Budova zahrnuje gotickou dvoulodní síň a prošla během staletí renesanční, barokní a klasicistní přestavbou, než byla po roce 1900 navrácena do podoby blízké renesanční [1].
Postavení a současné využití
Novoměstská radnice je jednou z národních kulturních památek v Praze [1][2]. Od 1. ledna 2007 je příspěvkovou organizací městské části Praha 2 [2], zřízenou se záměrem oživit dění v budově a rozšířit kulturní program [2]. V současnosti se v prostorách konají výstavy, koncerty, festivaly, svatební obřady a další kulturní a společenské akce [2].
Praktické údaje
Podle údajů provozovatele je pro vjezd invalidního vozíku do Galerie v přízemí a přízemního historického Mázhauzu možné zapůjčit na vrátnici ližiny, protože vstup vede přes dva schůdky [2]. Kontakt uvedený provozovatelem je telefon 224 947 190 a e-mail [2].