Antonín Wiehl byl architekt, jehož jméno se v dějinách Prahy pojí s areálem Starého výstaviště a s budovou Muzea Prahy.
Areál Starého výstaviště se budoval pro Jubilejní výstavu v roce 1891. Základem byl situační plán, který vypracovali B. Münzberger a Wiehl a který se během příprav průběžně upravoval.[1] Centrem výstaviště se stal Průmyslový palác.[1]
Wiehl byl také pověřen projektem nové budovy pro Muzeum hlavního města Prahy, úkolu se však vzdal. Muzeum působilo od svého založení v roce 1883 ve dřívější kavárenské budově v parku na Poříčí, a nová stavba na ni navázala. [2] Projekt novorenesanční budovy pak vypracoval Antonín Balšánek. Stavba trvala od roku 1896 do roku 1898 a muzeum se v ní otevřelo veřejnosti v roce 1900.[2]
Areál byl později rozšířen pro Národopisnou výstavu 1895 a v roce 1898 se v něm konala Výstava architektury a inženýrství. [1]
Druhou významnou stavbou areálu byla strojovna, pavilon pro vystavení strojů, který měl železnou konstrukci o třech lodích a dřevěné boční lodě. [1]
Do areálu se vstupovalo dřevěným triumfálním obloukem se dvěma věžemi, za nímž vedla promenáda k Průmyslovému paláci. [1]