V pondělí 28. září 2026 Dagmar Havlová na Mariánském náměstí v Praze, před hlavní budovou Městské knihovny v Praze, odhalila Lavičku Václava Havla. Tímto aktem oznámila, že správu odkazu jejího zesnulého manžela, prvního prezidenta po pádu komunismu a dramatika Václava Havla, přebírá Městská knihovna v Praze, a zároveň odstartovala oslavy jeho letos nedožitých 90. narozenin [1][2].*
Role Národní knihovny
Podle zjištění Hospodářských novin měla na správě odkazu Václava Havla původně spolupracovat i Národní knihovna, která s Městskou knihovnou na velkých projektech spolupracuje a disponuje větším a technicky profesionálnějším zázemím [1][2]. Spolupráci však zhatila politická podmínka: vedení ministerstva kultury, zřizovatele Národní knihovny, podle zdrojů deníku trvalo na tom, aby se ministr Oto Klempíř pondělní slavnosti účastnil osobně jako zástupce státu [1]. Podle deníku vedl spor o ministrovu účast k ultimátu; Dagmar Havlová ministrovu přítomnost odmítla, a tím odpadla i účast Národní knihovny [1]. Na dotazy deníku ke spolupráci, která se neuskutečnila, ministerstvo kultury ani Národní knihovna neodpověděly a nevyjádřila se ani Havlová [1].
Postoj Městské knihovny
Mluvčí Městské knihovny Lenka Hanzlíková se k jednání s Národní knihovnou nevyjádřila; podle ní má knihovna na novou úlohu dost sil a později chce oslovit celou knihovnickou obec [1]. Podrobnou dramaturgii spojenou s Havlovým odkazem má Městská knihovna představit 24. listopadu [1].
Předchozí vývoj
Změna správce Havlova duševního vlastnictví navazuje na rozpad původní Knihovny Václava Havla, která fungovala od roku 2004. Po vnitřních sporech tehdejšího vedení s Dagmar Havlovou a sponzory odebrala bývalá první dáma instituci licenci, načež se organizace přejmenovala na 1. prezidentskou knihovnu [1].
Související hesla: Městská knihovna v Praze, Václav Havel