Kraje v Česku jsou územně správní celky, které od 1. ledna 2000 tvoří čtrnáct vyšších územních samosprávných celků: třináct krajů a území hlavního města Prahy. Vznikly na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb.[1].

Historie krajského zřízení

Podle Českého statistického úřadu měly kraje strukturu podobnou dnešní už v polovině 19. století. Po jejich zrušení v letech 1867 a 1868 stálo správní členění státu až do roku 1948 na okresech a zemích[1].

V roce 1949 byly země zrušeny a poprvé od roku 1868 se vrátilo krajské zřízení. Vzniklo třináct krajů, přičemž Praha byla samostatnou územní jednotkou. Při územní reformě v roce 1960 nahradilo dosavadní kraje i okresy sedm nových krajů a samostatné území hlavního města. Takto vymezené kraje existují podle statistického úřadu dodnes[1].

Kraje od roku 2000

K 1. lednu 2000 vzniklo třináct nových krajů a čtrnáctou jednotku představovala Praha. Jejich sídla jsou shodná se sídly krajů platnými v letech 1949 až 1960 a od těchto sídel se odvodily i názvy, s výjimkou Středočeského kraje. V unijní klasifikaci statistických územních jednotek odpovídají úrovni NUTS 3. Od roku 2000 tak v zemi vedle sebe existují kraje podle zákona z roku 1960 a také nové kraje vymezené ústavním zákonem z roku 1997[1].

Koncem roku 2015 zřídilo ministerstvo vnitra na doporučení Rady vlády pro veřejnou správu pracovní skupinu, která měla pro vládu připravovat návrhy nového správního členění státu[1].

Změny hranic a názvů

Na žádost obcí přešlo v roce 2005 pětadvacet obcí z Kraje Vysočina k Jihomoravskému kraji a tři obce z Moravskoslezského kraje k Olomouckému kraji. Další úpravy hranic nastaly v roce 2016, kdy byl zrušen vojenský újezd Brdy a byly určeny hranice čtyř vojenských újezdů. Změna se týkala dvojic krajů Středočeský a Plzeňský, Karlovarský a Ústecký, Jihomoravský a Olomoucký a také Olomoucký a Moravskoslezský[1].

V roce 2001 byly přejmenovány čtyři kraje. Brněnský kraj se nově nazývá Jihomoravský, Budějovický kraj nahradil Jihočeský a Ostravský kraj Moravskoslezský. Jihlavský kraj dostal název Vysočina a v roce 2011 se přejmenoval na Kraj Vysočina[1].

Policie a členění podle krajů

Územní členění podle krajů se promítlo i do organizace Policie ČR. Dosavadních osm krajských ředitelství se k 1. lednu 2010 mělo změnit na čtrnáct, odpovídajících správnímu členění země. Například ředitelství Západočeského kraje se rozdělilo na ředitelství Karlovarského a Plzeňského kraje, Severočeského kraje na ředitelství Libereckého a Ústeckého kraje a Východočeského kraje na ředitelství Pardubického a Královéhradeckého kraje[2].

Výstava o proměnách hranic

Ministerstvo vnitra uspořádalo 17. října 2018 v Praze konferenci a vernisáž výstavy map nazvané 100 let proměn hranic našich regionů. Akce se konaly v rámci oslav sta let od vzniku Československa. Konference se věnovala tomu, jak se územně správní členění státu vyvíjelo v minulosti a jak vypadá nyní. Na výstavu navázala putovní expozice, která měla být zdarma přístupná veřejnosti a postupně se objevit v jednotlivých krajích[3].

Zdroje

  1. Český statistický úřad
  2. Policie ČR
  3. Ministerstvo vnitra ČR