Kostel svaté Ludmily je římskokatolický kostel na náměstí Míru na pražských Vinohradech. Je to neogotická stavba z let 1887 až 1893 podle návrhu architekta Josefa Mockera a v roce 2022 byl povýšen na baziliku minor.[1]
Vznik
Královské Vinohrady se staly městem v roce 1879. Samostatná duchovní správa byla zřízena výnosem z 31. října 1884. Do té doby se sloužily mše ve školní kapli v dnešní Belgické ulici. Vlastní hřbitov si město založilo v roce 1885. Zástupci obce chtěli na hlavním náměstí, tehdy Purkyňově a dnes náměstí Míru, postavit prostorný kostel, který by obec reprezentoval. V roce 1884 byly na místě stavby lány žita, později cirkus a zvěřinec.[1]
Projekt farního kostela od Josefa Mockera, dostavitele katedrály svatého Víta, byl schválen 8. listopadu 1888. Základní kámen byl položen 25. listopadu 1888 a stavba pak postupovala rychle. V roce 1892 stavbu navštívil císař František Josef I. a na kostel přispěla také kabinetní kancelář z Vídně. Slavnostní posvěcení se konalo 8. října 1893, hlavním světitelem byl pražský arcibiskup kardinál František de Paula Schönborn se dvěma biskupy. Kostel je zasvěcen svaté Ludmile a jeho interiér se dotvářel i později.[1]
Bazilika minor
Římskokatolická farnost u svaté Ludmily oznámila 11. srpna 2022, že papež František povýšil v červenci 2022 kostel na baziliku minor a udělil mu tento čestný titul.[1]
Betlém
V kostele je betlém, který vznikal postupně v letech 1910 až 1925 a je dílem dvou českých uměleckých dílen. Základ tvoří hlavní figury, tedy Svatá rodina, anděl a Tři králové i někteří dárci, dále stáj a pozadí. Tuto část vytvořil v letech 1910 až 1914 řezbář František Vratislav Buk (1855–1927) z Nového Města.[1]
Na počátku 20. let byl betlém rozšířen o velkou skupinu postav dárců a stádo ovcí s beranem, které zhotovila firma Františka Charváta (1886–1954) z Kutné Hory. Betlém má 29 lidských postav a 23 zvířecích figur, jejich výška je kolem 30 cm. Koncem 20. století byl restaurován. Výtvarně se hlásí k odkazu Mikoláše Alše a obsahuje postavy typické pro české venkovské prostředí.[1]