.jpg)
Kutná Hora je město ve Středočeském kraji, které vzniklo ze shluku středověkých osad kolem dolů a hutí. Podle Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska se jako velká průmyslová aglomerace a královské horní město s mincovnou záhy stala druhým městem po Praze a sídelním městem českých králů.[2] Historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.[1][2]
Stříbro a královské město
Podle popisu UNESCO se Kutná Hora rozvinula díky těžbě stříbra. Ve 14. století se stala královským městem s památkami, které symbolizovaly její blahobyt.[1] Těžba probíhala také pod povrchem: ručně vyrubaná důlní díla místy dosahovala hloubek kolem 600 m. Pod zemí se dochovaly i archeologické doklady lidské činnosti od doby bronzové po samotné začátky dolování stříbra.[2] V patrech měšťanských domů je podle sdružení více než čtyřicet srubů z těžby let 1437 až 1495.[2]
Památková rezervace
Městská památková rezervace leží nad údolím říčky Vrchlice. Východní část se nazývá Dolní město, západní část končící nad ostrožnou je známa jako Horní město. V ní stojí většina historických staveb.[2] Sdružení uvádí, že bohatství města tvoří dva románské kostely, dvě katedrály, pět gotických kostelů a jeden barokní, tři kláštery, více než čtyři desítky soch, sousoší a kapliček a 278 měšťanských domů zapsaných jako kulturní památky.[2] Podle UNESCO jsou tyto stavby součástí dobře zachované středověké městské zástavby s řadou soukromých domů.[1]
Chrám sv. Barbory a další stavby
UNESCO označuje kostel sv. Barbory za dílo pozdní gotiky, které ovlivnilo architekturu střední Evropy.[1] Podle sdružení jeho architektura odráží snahu generací obyvatel Kutné Hory v letech 1380 až 1550 ozdobit město stavbou, jež by byla symbolem jejich prosperity.[2]
Společně s chrámem sv. Barbory tvoří panorama královského horního města budova jezuitské koleje, Hrádek, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr.[2] Nejstarší části Vlašského dvora pocházejí z počátku 14. století. Ke konci 19. století prošel puristickými úpravami, ale podle sdružení si uchoval doklady o činnosti dolů a mincovny.[2] Kostel sv. Jakuba z 14. století má mobiliář, který sahá většinou do pozdní gotiky. Barokní budova bývalé jezuitské koleje s barokním sochořadím dostává podle sdružení nové využití jako multifunkční prostor Českého muzea výtvarných umění. Hrádek je příkladem sídla středověkého důlního podnikatele a jeho interiéry jsou součástí expozic Českého muzea stříbra.[2]
Sedlec
Cisterciácký klášter s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie patří k dějinám a urbanismu Kutné Hory. Je výsledkem stavební činnosti cisterciáků ve 12. až 14. století a práce Jana Blažeje Santiniho Aichela v 18. století, který spojil obnovu gotické stavby s novými prvky barokní gotiky.[2] UNESCO uvádí, že katedrála v Sedlci byla obnovena podle barokního vkusu počátku 18. století a stejně jako kostel sv. Barbory ovlivnila architekturu střední Evropy.[1] Katedrála a nedaleká patrová kaple Všech svatých s kostnicí patří podle sdružení k nejnavštěvovanějším památkám města.[2]