Král Jan Lucemburský je v pramenech zmiňován v souvislosti s pražskou katedrálou a s městem Plzní.
Katedrála svatého Víta
Podle webu katedrály položil Jan Lucemburský 21. listopadu 1344 základní kámen nového chrámu, již třetího na témže místě, za přítomnosti kralevice Karla [1]. Ke zřízení pražského arcibiskupství, díky němuž se bazilika stala metropolitním chrámem, papež Klement VI. svolil bulou z 30. dubna 1344. [1] Správa Pražského hradu uvádí, že stavbu gotické katedrály roku 1344 zahájil Karel IV. [2].
Plzeň
Podle města Plzně Jan Lucemburský listinou z 8. října 1320 potvrdil městu všechna práva, která získalo od Václava II., a nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů [3].
Českého trůnu se Jan Lucemburský zmocnil roku 1310 a jeho nárok na polskou korunu vycházel z manželství s Eliškou Přemyslovnou. [4]
V roce 1327 přijal těšínský kníže Kazimír I. Těšínsko v léno od Jana Lucemburského a složil mu vazalský slib, po něm následovali i hornoslezští vládci. [4]
Knížecí titul udělil Jan Mikuláši II. Opavskému, který mu pomáhal v neúspěšných pokusech dobýt Krakov. [4]
Roku 1335 se Jan oficiálně vzdal titulu polského krále a Kazimír, syn Vladislava Lokýtka, uznal svrchovanost českého království nad Slezskem. [4]
Roku 1346 přispěchal Jan na pomoc francouzskému králi Filipovi VI. v čele pěti set těžkooděnců a v doprovodu syna Karla; s Filipem ho pojilo přátelství i sňatková politika. [5]
Přesné okolnosti smrti Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku nejsou známy a historikové se o nich dohadují. [5]