Praha-X → Procházky → Královská cesta → Trasa
Královská cesta: trasa po zastaveních
Celá trasa korunovačních průvodů od Prašné brány ke katedrále sv. Víta, zastavení po zastavení. Procházku můžete sledovat celou, nebo ji otevřít od kterékoli zastávky.
1438 — Prašná brána a Králův dvůr
první korunovační průvod z Králova dvora
Tady Královská cesta začínala. Na místě Obecního domu stál v letech 1383–1485 Králův dvůr, městské sídlo českých králů, a z něj vyjížděly v 15. století korunovační průvody na Hrad, první v červnu 1438 s Albrechtem II. Habsburským. Bránu vedle dvora začali Staroměstští stavět v roce 1475, ale když se král v 80. letech vrátil na Hrad, zůstala nedokončená. Jméno dostala v 18. století, kdy v ní skladovali střelný prach. Dnešní střechu a ochoz jí přidal Josef Mocker na konci 19. století.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0872° s. š., 14,4278° v. d. a během výkladu se otočí o 14°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Prašná brána · Králův dvůr
1912 — Celetná
kubistický dům U Černé Matky Boží, 1911–1912
Ulice se jmenuje po caltách, pletených houskách, které tu pekli caletníci. Na zhruba 400 metrech se potkávají románské sklepy, gotické domy a barokní fasády; v domě U Tří králů bydlel v letech 1896–1907 Franz Kafka. Na rohu Ovocného trhu postavil Josef Gočár v letech 1911–1912 dům U Černé Matky Boží, vrcholné dílo českého kubismu. Jméno převzal po barokním domě, který tu stál před ním, a na nároží nese barokní sošku Černé Madony.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0872° s. š., 14,4250° v. d. a během výkladu se otočí o 10°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Celetná · Dům U Černé Matky Boží
1410 — Radnice, orloj a Týn
orloj poprvé doložen 9. října 1410
Povolení zřídit si radnici dal Staroměstským Jan Lucemburský v roce 1338 a orloj na její věži je poprvé doložen listinou z 9. října 1410; postavil ho hodinář Mikuláš z Kadaně. Pověst o oslepeném mistru Hanušovi je jen pověst, Hanuš orloj o 80 let později upravoval. Na radnici byl roku 1458 zvolen králem Jiří z Poděbrad a na štít Týnského chrámu se dostala jeho socha a zlatý kalich. Obojí strhli v roce 1623. Dvacet sedm křížů v dlažbě před radnicí připomíná popravu z 21. června 1621.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0874° s. š., 14,4210° v. d. a během výkladu se otočí o 20°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Staroměstské náměstí · Staroměstský orloj · Týnský chrám
1882 — Malé náměstí a Karlova
první telefonní ústředna v Praze, 1882
Ze Staroměstského náměstí se průvod stáčel přes trojúhelníkové Malé náměstí. V Richtrově domě tu v roce 1882 začala fungovat první telefonní ústředna v Praze a protější Rottův dům s malbami podle Mikoláše Alše byl až do 90. let 20. století známý jako železářství o několika patrech. Odtud vede ke Karlovu mostu úzká a křivolaká Karlova ulice. Dům U Modré štiky, který ji ještě víc zužoval, zbořili až v roce 1903.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0865° s. š., 14,4187° v. d. a během výkladu se otočí o 10°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Malé náměstí · Karlova
1775 — Klementinum
souvislé měření počasí od roku 1775
Po Pražském hradu je Klementinum druhým největším stavebním celkem v Praze. Jezuité sem přišli v roce 1556 do bývalého dominikánského kláštera a v roce 1722 postavili Astronomickou věž se sochou Atlanta na vrcholu. Od roku 1775 se tu souvisle měří počasí, a je to nejdelší taková řada ve střední Evropě. Od roku 1842 z ochozu věže v poledne mávali praporem a Praha si podle něj řídila hodiny, naposledy 31. ledna 1928.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0866° s. š., 14,4161° v. d. a během výkladu se otočí o 16°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Klementinum · Astronomická věž Klementina
1621 — Staroměstská mostecká věž
hlavy popravených visely na věži 1621–1631
Věž vznikla spolu s mostem v huti Petra Parléře a dokončena byla na konci 14. století. Strana ke Starému Městu je slavobrána: trůní na ní Karel IV. a jeho syn Václav IV. a v kameni se skrývá ledňáček v točenici, osobní znamení krále Václava; na věži je ledňáčků pět, čtyři na straně ke Starému Městu. Po popravě roku 1621 vystavili na ochozu hlavy dvanácti popravených; poslední sňali až v roce 1631. V roce 1648 se tu Staré Město ubránilo Švédům.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0862° s. š., 14,4136° v. d. a během výkladu se otočí o 12°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Staroměstská mostecká věž · Staroměstská exekuce
1357 — Karlův most
založen 1357, dokončen 1402
Kamenný most dal Karel IV. založit v roce 1357 místo Juditina mostu, který roku 1342 strhly ledy; dokončen byl v roce 1402. Jméno Karlův most se vžilo až kolem roku 1870, do té doby to byl prostě Kamenný most. Je dlouhý přes 515 metrů a od konce 17. století na něj přibylo 30 soch a sousoší. Nižší z malostranských věží je starší než Karlův most a pamatuje ještě Juditin most z 12. století. V září 1890 povodeň s naplavenými vory strhla dva oblouky.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0866° s. š., 14,4101° v. d. a během výkladu se otočí o 18°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Karlův most · Malostranské mostecké věže
1752 — Malostranské náměstí a svatý Mikuláš
kupole a zvonice hotové kolem roku 1752
Od roku 1283 stál na náměstí gotický farní kostel svatého Mikuláše. Po Bílé hoře ho dostali jezuité, zbořili ho a od začátku 18. století stavěli nový chrám; od roku 1737 stavbu vedl Kilián Ignác Dientzenhofer a kupole se zvonicí byly hotové kolem roku 1752. Zvonici si vymohli malostranští konšelé a nad vchodem nese znak Malé Strany. Hlásní z ní hlídali požáry až do roku 1891 a za socialismu z ní Státní bezpečnost sledovala okolní velvyslanectví.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0880° s. š., 14,4032° v. d. a během výkladu se otočí o 16°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Malostranské náměstí · Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)
1895 — Nerudova
ulice nese Nerudovo jméno od roku 1895
Nerudova je hlavní ulicí Malé Strany od jejího založení ve 13. století. Pro snazší stoupání vozů se do dlažby kladly krokve, a tak se ulice dlouho jmenovala Krokevní. Domy se tu dodnes poznávají podle znamení: dvě slunce, tři housličky, zlatá podkova. V domě U Dvou slunců bydlel v letech 1845–1857 Jan Neruda a v roce 1895 dostala ulice jeho jméno. Nahoře průvod zahýbal do ulice Ke Hradu, která vznikla až v 17. století.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0885° s. š., 14,3990° v. d. a během výkladu se otočí o 10°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Nerudova · Jan Neruda
1598 — Hradčanské náměstí
Hradčany královským městem od roku 1598
Hradčanské náměstí bylo hlavním náměstím nejmenšího z pražských měst; královským městem učinil Hradčany Rudolf II. v roce 1598. Po velkém požáru roku 1541 tu stavěla paláce šlechta a od roku 1561 tu sídlí pražští arcibiskupové. Před bránou Hradu býval příkop. Zasypali ho až při přestavbě Hradu za Marie Terezie, kdy vzniklo dnešní čestné nádvoří.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0895° s. š., 14,3977° v. d. a během výkladu se otočí o 14°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Hradčanské náměstí
1836 — Pražský hrad a katedrála svatého Víta
poslední korunovace 7. září 1836
Cílem cesty byla katedrála svatého Víta; dnes se k ní jde Matyášovou branou z roku 1614, nejstarší světskou barokní stavbou v Praze. Základní kámen katedrály položil Jan Lucemburský 21. listopadu 1344, dostavěna byla až v roce 1929. Z kaple svatého Václava se vstupuje do Korunní komory se svatováclavskou korunou, kterou dal Karel IV. zhotovit ke své korunovaci; dveře mají sedm zámků a klíče drží sedm lidí. Posledním korunovaným českým králem se tu 7. září 1836 stal Ferdinand V.
Kamera v procházce přilétá k bodu 50,0909° s. š., 14,4006° v. d. a během výkladu se otočí o 36°; v pozadí je kreslená 3D scéna Art-Map se sluncem a stíny.
Podrobně v encyklopedii: Pražský hrad · Katedrála svatého Víta · České korunovační klenoty
Královská cesta v encyklopedii — celá sbírka snímků v článku encyklopedie.
Trasa je sestavená z článků encyklopedie Praha-X. Další trasy najdete na stránce procházek.
3D scény Art-Map Praha-X: geometrie a výšky budov © přispěvatelé OpenStreetMap (ODbL), slunce a stíny podle skutečné polohy Slunce nad Prahou, vykresleno knihovnou three.js.