Charta 77 bylo označení občanské iniciativy v komunistickém Československu a zároveň jejího prohlášení, které bylo zveřejněno 6. ledna 1977. Podepsalo je 241 československých občanů, navenek je zastupovali tři mluvčí: filosof Jan Patočka, politik Jiří Hájek a dramatik Václav Havel.[1]
Obsah prohlášení
Prohlášení se odvolávalo na mezinárodní dokumenty přijaté československým státem a připomínalo, že odpovědnost za dodržování lidských a občanských práv nese především politická a státní moc. Upozorňovalo také, že svůj díl odpovědnosti za obecné poměry nese každý.[1] Vojenský historický ústav uvádí, že se opíralo o Helsinské dohody, v nichž se Československo zavázalo respektovat lidská práva a základní svobody. Označuje je za nejznámější dobový dokument kritizující poměry v komunistickém Československu.[2] Iniciativa se podle něj politicky nevyhraňovala proti komunismu či socialismu a zdůrazňovala, že není základnou opoziční politické činnosti.[2]
Reakce režimu
Represe vůči signatářům začaly podle vlády téhož dne. Proběhly desítky domovních prohlídek a řada signatářů byla zadržena. Ve sdělovacích prostředcích začala rozsáhlá kampaň proti Chartě, aniž byl text prohlášení někde oficiálně zveřejněn.[1] Podle Vojenského historického ústavu byli 6. ledna při rozšiřování textu zatčeni Státní bezpečností mluvčí Václav Havel a signatáři Pavel Landovský a Ludvík Vaculík.[2]
Prvním veřejným vystoupením vlády v tisku byl článek „Ztroskotanci a samozvanci“, vydaný 12. ledna v Rudém právu. Převzaly ho další noviny, včetně armádního deníku Obrana lidu, kde vyšel o den později.[2] Vojenský historický ústav k němu poznamenává, že v něm není citován ani text prohlášení. Útok podle něj nesměřoval proti dokumentu, ale proti signatářům a okruhu lidí kolem něj. Obrana lidu otiskovala také rezoluce z vojenských schůzí a ohlasy vojáků, kteří prohlášení odsuzovali, aniž by je četli.[2]
Další vývoj
Mluvčí Jan Patočka zemřel 13. března 1977. Vláda jeho smrt uvádí do souvislosti s perzekucí spojenou s jeho angažmá. V atmosféře represí a veřejného očerňování připojily své podpisy další stovky občanů.[1]
Připomínka
K 40. výročí zveřejnění prohlášení vydala vláda České republiky 9. ledna 2017 prohlášení, v němž se hlásí k tradici zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a označuje ji za důležité hnutí moderních českých dějin. Vzdává v něm úctu obětem represí spojených s Chartou i s dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami.[1]