Bazilika svatého Prokopa stojí v areálu bývalého benediktinského kláštera na levém břehu řeky Jihlavy v Třebíči. Podle Národního památkového ústavu tvoří klášterní areál hmotovou dominantu v obraze města [2]. Stavba je trojlodní a kombinuje románské a gotické slohové prvky [1].
Historie
Benediktinský klášter v Třebíči byl založen v roce 1101 [2]. Původně dřevěný klášterní areál byl v první polovině 13. století přestavěn do kamenné podoby a na místě staršího opatského chrámu vznikl klášterní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie [1]. Od druhé poloviny 17. století se stavba začala nazývat bazilikou svatého Prokopa [1].
V roce 1468 byla stavba poškozena při obléhání Třebíče vojsky uherského krále Matyáše Korvína [1]. Poté sloužila více než dvě století světským účelům, konkrétně jako konírna, obilní sýpka a pivovar [1]. K obnovení sakrálního využití došlo až po přestavbě za vlády rodu Valdštejnů, kdy byl kostel znovu zasvěcen svatému Prokopovi [1].
Architektonické prvky
Mezi nejcennější části baziliky patří nástěnné malby v opatské kapli a románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou [1]. Pozoruhodná je také krypta, jejíž klenbu podpírá padesát sloupů [1]. Národní památkový ústav popisuje interiér stavby jako nezaměnitelný díky unikátním klenbám, a uvádí také bohatě profilovaný vstupní portál krytý sloupovou předsíní, četné kamenické detaily a nástěnné malby v sakristii [2].
Postavení a ochrana
Bazilika svatého Prokopa je součástí areálu bývalého benediktinského kláštera, který byl v roce 2003 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO společně se třebíčskou židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem [1][2]. Národní památkový ústav uvádí tento zápis jako ochranu památek s mezinárodním statusem, které zahrnují jak židovskou, tak křesťanskou kulturu na levém břehu Jihlavy [2].