.jpg)
Armáda České republiky je součástí ozbrojených sil státu. Vznikla 1. ledna 1993 po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky. Navazuje na tradice československých legií, československé armády a ozbrojených sil demokratického Československa.[1]
Historie
Po svém vzniku v roce 1993 prošla armáda vývojem spojeným s mezinárodním zapojením České republiky. Zásadním momentem bylo 12. března 1999, kdy Česká republika vstoupila do NATO. Tento vstup podle Ministerstva obrany zahájil rozsáhlou modernizaci a transformaci armády podle aliančních standardů.[1]
Dalším krokem ve vývoji byla profesionalizace ozbrojených sil. Od roku 2005 je Armáda České republiky plně profesionální. Základní vojenská služba byla nahrazena systémem dobrovolné služby a aktivní zálohy.[1]
Úkoly a nasazení
Armáda České republiky se podílí na obraně státu, na plnění závazků vůči NATO, na zahraničních operacích, na ochraně vzdušného prostoru a na pomoci obyvatelům při mimořádných událostech a krizových situacích.[1]
Podle Ministerstva obrany se armáda podílí na řešení mimořádných událostí, krizových stavů a dalších situací ohrožujících životy, zdraví, majetek nebo bezpečnost státu. O nasazení sil a prostředků rozhodují oprávněné orgány státní správy v souladu s platnou legislativou.[2]
Nasazení armády zahrnuje zejména podporu složek integrovaného záchranného systému, pomoc při živelních pohromách, průmyslových haváriích, epidemiích a dalších krizových situacích. V těchto případech jsou podle Ministerstva obrany vyžadovány specializované schopnosti, technika nebo personál ozbrojených sil.[2]
Struktura a správa
Součástí armády je Generální štáb, jehož budova se nachází v Praze-Dejvicích. Ministerstvo obrany na svých stránkách uvádí historii této budovy a galerii náčelníků Generálního štábu za období let 1919 až 2026.[1]
Archivní agendu armády zajišťuje Vojenský ústřední archiv, v jehož rámci působí Vojenský historický archiv a Správní archiv AČR.[1]
Historické materiály
Mezi historickými tématy, která Ministerstvo obrany na svých stránkách zpracovává, je i působení příslušníků československého letectva v britském Královském letectvu (RAF) v letech 1940 až 1945. Tento materiál zpracovali plukovník ve výslužbě Jan Sigmund, sám bývalý příslušník československého letectva v RAF, dále plukovník ve výslužbě Josef Váňa a podplukovník Ing. Emil Padior.[1]
Chronologie
- — Česká armáda testuje ve Vojenském újezdu Březina u Vyškova a na polygonu v Lipníku nad Bečvou bezpilotní systémy a obranu proti nim v rámci třetího ročníku cvičení Drone Shield 2026, do něhož se zapojilo přes 70 společností ze 17 zemí. → ČTK / České noviny Brněnská Drbna
- — Společnost Panav ze Senice na Hané předala české armádě první chladírenský přívěs pro polní kuchyně. → Deník: Olomoucký kraj Hanácká Drbna
- — Armáda České republiky odebrala záštitu Vzdušných sil konferenci Future Air Force, která se má konat v Praze, s odůvodněním, že aktivity osob podílejících se na její organizaci jsou podle armády v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky. → iDNES.cz Seznam Zprávy
Stránky, které sem odkazují
- Cvičení Drone Shield 2026 u Vyškova
- Martin Stropnický
- Ministerstvo obrany České republiky
- Odebrání záštity konferenci Future Air Force
- Předání prvního chladírenského přívěsu pro polní kuchyně české armádě
- Volba prezidenta České republiky 2023
- Vzdušné síly Armády České republiky