Koncepci výstavby armády do roku 2040 má projednat vláda. Podle návrhu nesplňuje Česko sedmdesát procent cílů, které NATO stanovilo pro budování schopností, a v nejnáročnějších oblastech zaostává o pět až deset let. Dokument uvádí, že tento nedostatek omezuje schopnost Armády České republiky plnit úkoly kolektivní obrany.[1][2]
Návrh dále popisuje nízkou operační připravenost a udržitelnost sil, nedostatečné naplnění počtů vojáků a dlouhodobě nahromaděný materiální deficit ve výzbroji, zásobách a infrastruktuře. Zásadní nedostatky uvádí v protivzdušné a protidronové obraně i v teritoriálních silách a v podpoře hostitelské země. Dokument zároveň označuje za stále pravděpodobnější napadení členských států NATO a Evropské unie, zejména ze strany Ruska, a upozorňuje na přesun odpovědnosti za konvenční kolektivní obranu z USA na evropské spojence.[1][2]
„Koncepce, jak je postavena, není realistická, protože do roku 2040, tedy v poměrně dlouhém horizontu, neplní základní cíle.“
Koncepce počítá s reakcí ve třech etapách s mezníky v letech 2030, 2035 a 2040. Takzvaná armáda nové generace má vzniknout až v roce 2040, kdy má být dobudována protivzdušná a protidronová obrana proti balistickým a hypersonickým střelám.[1][2]
Vláda Andreje Babiše chce podle iDNES.cz držet výdaje na obranu do roku 2029 na dvou procentech hrubého domácího produktu a až na konci první etapy dosáhnout 2,25 procenta. Podle střednědobého výhledu státního rozpočtu mají výdaje ministerstva obrany činit v roce 2027 přibližně 190,9 miliardy korun, v roce 2028 asi 211 miliard a v roce 2029 asi 221,8 miliardy korun. Výraznější růst se očekává po roce 2030.[1][2]
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro iDNES.cz uvedla, že armáda je díky zahájené modernizaci v lepší kondici než před několika lety, ale stále doplácí na dlouhodobé podfinancování. Podle ní koncepce potvrzuje vážné nedostatky v připravenosti na rozsáhlý konflikt. Za alarmující považuje rozpor mezi závěry dokumentu a kroky současné vlády a požaduje, aby vláda zajistila peníze na vojáky, munici, protivzdušnou obranu a pokračování modernizace.[1][2]
Výhrady prezidenta Pavla z 2. listopadu 2026
Pavel se jednání zúčastnil hlavně kvůli dvěma bodům, dlouhodobému výhledu pro obranu a koncepci, které považuje za zásadní vzhledem k současné bezpečnostní situaci. Výsledek jednání komentovat nechtěl [3][4][5].
Cílem koncepce by podle prezidenta měla být plně bojeschopná armáda schopná bránit vlastní území a plnit závazky vůči spojencům. Podle Pavla Česko neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u těch, které vyžadují nejvíce prostředků, zaostává o pět až deset let [6].
Pavel uznal, že vláda musí řešit i jiné priority, upozornil však, že s podobnými problémy se potýkají také spojenci, kteří přesto podpořili růst obranných výdajů. Odpovědnost za nedostatky nechtěl přesouvat na armádu, která vychází z prostředků od politické reprezentace. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ řekl [6].
Podle materiálu, který získala ČTK, umožní plánované financování do roku 2030 jen omezený rozvoj vybraných schopností. Nový návrh zvyšuje cíl počtu vojáků z povolání na nejméně 32 tisíc do stejného roku; koncepce z roku 2023 počítala s nejméně 30 tisíci. Mezi hlavní priority patří dokončení těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšení velení a řízení [3][6].
Projednání koncepce vládou 2. listopadu 2026
Podle návrhu chce armáda do roku 2030 dosáhnout nejméně 32 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy a poté zvýšit počet záložníků na 15 tisíc. Na začátku června 2026 měla přes 25 700 vojáků z povolání a více než 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy [7][8][9].
Etapy výstavby schopností
Podle textu koncepce probíhá výstavba schopností ve třech etapách. První etapu určuje schválený finanční rámec, který do roku 2029 činí 2 procenta HDP na resort obrany. Zdroje se v ní soustřeďují na selektivní odstranění urgentních nedostatků, zejména u těžké brigády a protivzdušné obrany. Komplexní rozvoj schopností počítá s následnými dvěma etapami a podmiňuje je zvyšováním obranných výdajů od roku 2030.
Hlavním úkolem armády je podle koncepce obrana státu zapojením do společného obranného úsilí NATO [8][9].
Schválení vládou a kritika prezidenta
Vláda koncepci schválila 2. listopadu 2026 spolu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2045. Premiér Andrej Babiš označil oba dokumenty za nejdůležitější body jednání a požadoval, aby armáda ročně přijala nejméně tři tisíce nováčků, což se podle něj letos podařilo. Za nejvyšší prioritu označil protivzdušnou a protidronovou obranu. Ministr obrany Jaromír Zůna zdůraznil nábor kvalifikovaného personálu [10][11].
Koncepce upozorňuje na dlouhodobý nedostatek výzbroje, zásob a infrastruktury, na mezery v protivzdušné obraně a na to, že Česko plní požadavky NATO jen z třiceti procent.
Prezident Petr Pavel, který se jednání zúčastnil, po něm řekl, že koncepce nezajistí plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Uvedl: „Koncepce, jak je postavena, není realistická, protože do roku 2040, tedy v poměrně dlouhém horizontu, neplní základní cíle.“ Podle něj se vláda k výdajům na obranu nechová jako k prioritě. Babiš kritiku odmítl s tím, že je potřeba budovat armádu, ale těžké je zabezpečit i zdravotnictví a dopravní infrastrukturu. Zůna uvedl, že nejde o závod o procenta [10][11].
Podle ČTK se vláda rozhodla koncepci aktualizovat o dva roky dříve, než původně plánovala, mimo jiné proto, že spojenci v NATO loni přijali nové závazky. Nová koncepce zvyšuje plánovaný počet profesionálních vojáků pro rok 2030 z 30 000 na nejméně 32 000 [11].
Zdroje
- Česko neplní 70 procent požadavků NATO a nemá sílu. Hrozbou je Rusko, zní z armády
- Česko neplní 70 procent požadavků NATO a nemá sílu. Hrozbou je Rusko, zní z armády
- Pavel: Koncepce armády nezajistí plnění spojeneckých závazků
- Navržená koncepce armády nezajistí plnění spojeneckých závazků, řekl Pavel
- Navržená koncepce armády podle Pavla nezajistí plnění českých závazků vůči spojencům
- Pavel: Koncepce armády nezajistí plnění závazků k NATO. Vyjádřil se i k ruským sportovcům
- Vláda za účasti prezidenta Pavla projedná novou koncepci armády
- Vláda za účasti prezidenta Pavla projedná novou koncepci armády do roku 2040
- Vláda za účasti prezidenta Pavla projedná novou koncepci armády do roku 2040
- Vláda schválila koncepci armády do roku 2040
- Vláda schválila koncepci armády, podle Pavla nezajistí plnění závazků