Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) 27. října 2026 po jednání sněmovního výboru pro obranu uvedl, že prvních deset pásových bojových vozidel pěchoty CV90 dostane armáda později, než se plánovalo. Měla je převzít už letos pro vojskové zkoušky, podle ministra budou dodána v průběhu roku 2027. Důvod zpoždění ani přesnější termín neupřesnil.[1][2][3]
Zakázka na CV90
Česko uzavřelo v roce 2023 se švédskou firmou BAE Systems Hägglunds smlouvu na 246 vozidel CV90 v hodnotě 59,7 miliardy korun včetně DPH. Nová vozidla mají nahradit zastaralé BVP-2 sovětské konstrukce.[1][3]
Podle ministerstva obrany se v projektu v té době konaly podnikové zkoušky. Jejich průběh včetně možného zpoždění měl být vyhodnocen na jednání společného řídicího výboru ve Švédsku v týdnu po 27. říjnu 2026.[1][2] Výrobce v týdnu před 27. říjnem sdělil, že prvních pět vozidel je vyrobeno. Ředitel komunikace firmy Ola Thorén uvedl, že společnost čelí „určitým výzvám“ a s českou stranou vyhodnocuje další postup.[1][2]
Systémy Spyder All-in-One
Zůna na výboru hovořil také o nákupu čtyř systémů protivzdušné obrany Spyder All-in-One. Smlouva by podle ministerstva mohla být podepsána na přelomu let 2026 a 2027. Projekt byl podle ministra připraven za 11 měsíců a pořízení této varianty nešlo vyřešit dodatkem ke smlouvě na dřívější systémy Spyder.[1][2]
Spyder All-in-One je novější varianta systému izraelské společnosti Rafael, která spojuje radar, odpalovací zařízení a velení na jednom podvozku. Česko si v roce 2021 objednalo čtyři baterie původního systému Spyder za 13,7 miliardy korun; mají nahradit sovětské komplety 2K12 KUB používané armádou od 70. let.[1][2]