Severoatlantická aliance (NATO) je spojenectví států, jehož členem je Česko. Česká armáda se v rámci aliance podílí zejména na obraně jejího východního křídla.
Senát schválil 30. září 2026 návrh zahraničních armádních misí, podle něhož může být na obranu východního křídla NATO v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, tedy o 400 méně než dosud. Ministr obrany Jaromír Zuna (za SPD) snížení zdůvodnil úsporami a tím, že dosavadní maximum nebylo naplňováno. Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (za TOP 09) se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení [1].
Podle vlády bylo v květnu 2026 na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku nasazeno 427 českých vojáků. Návrh počítá i s možným nasazením v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a nově ve Finsku, podle potřeb aliance. Počet vojáků v misi NATO v Iráku a v Kuvajtu se má snížit z 20 na polovinu. Návrh také umožňuje, stejně jako v předchozích dvou letech, působení až 2000 vojáků členských států NATO v Česku. Misi měla ještě schvalovat Poslanecká sněmovna [1].
Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem na summit aliance do Ankary v červenci 2026 slíbil zvýšit výdaje na obranu o 36 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá pro ministerstvo obrany s výdaji 190,86 miliardy korun, proti letošním 154,8 miliardy. Česko podle ČTK v posledních měsících čelilo kritice spojenců za nízké obranné výdaje a neplnění dvouprocentního závazku HDP na obranu [2].
Prezident Petr Pavel prohlásil 30. září 2026 po jednání s rumunským prezidentem Nicušorem Danem, že státy aliance musí dát jasně najevo odhodlání bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody. Na květnovém summitu Bukurešťské devítky (B9), sdružující země východního křídla NATO, byl Pavel v Rumunsku [3][4].