.jpg)
Zámek Český Krumlov stojí na skalnatém návrší vysoko nad korytem řeky Vltavy v Českém Krumlově. Areál vznikl z původního gotického hradu a v průběhu staletí byl přestavěn na renesanční a poté barokní sídlo šlechtických rodů.[1]
Počátky a název
Na návrší lidé sídlili už dlouho předtím, než vznikly nejstarší části hradu; první osídlení pochází z doby bronzové. Název Krumlov se odvozuje z latinského castrum Crumnau či staroněmeckého Crumbenowe a vystihuje tvar terénu, tedy místo na křivé louce nebo nivě. Hrad patrně nejdříve zmínil rakouský rytíř a minnesänger Ulrich z Liechtensteina v básni Der Frauendienst z let 1240 až 1242. První písemná podoba názvu, Chrumbenowe, je v listině vévody Otakara z roku 1253, kdy byl Krumlov sídlem Vítka z Krumlova z rodu Vítkovců. Přívlastek „Český“ se ke Krumlovu užívá od poloviny 15. století.[1]
Gotický hrad, z něhož zámek vyrostl, vybudovali páni z Krumlova, a to někdy před rokem 1250, větev Vítkovců s pětilistou růží v erbu.[1]
Rožmberkové
Páni z Krumlova vymřeli roku 1302 a majetek zdědili příbuzní Rožmberkové. Za tří staletí jejich panování zažilo město i hrad největší rozkvět a hrad se tehdy proměnil v renesanční rezidenci. Rožmberští vladaři patřili k předním osobnostem české šlechty, byli humanisty, mecenáši kultury a umění a v Království českém zastávali nejvyšší zemské úřady. Za Viléma z Rožmberka se rod v druhé půli 16. století velmi zadlužil, a proto jeho mladší bratr Petr Vok, poslední člen rodu, na přelomu let 1601 a 1602 odprodal panství císaři Rudolfu II.[1]
Eggenbergové a Schwarzenbergové
Roku 1622 věnoval císař Ferdinand II. královský majetek knížeti Janu Oldřichovi I. z Eggenbergu. Až ve třetí generaci rodu, od šedesátých let 17. století, se zásluhou knížete Jana Kristiána I. rozvinul hospodářský, stavební a umělecký ruch. Zámek se vymanil z provinční zaostalosti po třicetileté válce a stal se reprezentativním barokním sídlem.[1]
Eggenbergové vymřeli roku 1719 bez potomků a Krumlov přešel na knížecí rod Schwarzenbergů. Kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu, hospodář a milovník umění, dal zámecký areál velkolepě přestavět. Stavby i kulturní život se obohatily o podněty z kultury císařské rezidence ve Vídni. Koncem 18. a zejména v 19. století nastal dlouhý umělecký i ekonomický útlum a v druhé polovině 19. století zámek přestal sloužit jako hlavní sídlo krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů. Ani ve 20. století nebyl pravidelně obýván.[1]
Vlastnictví ve 20. století
Schwarzenberský majetek s Českým Krumlovem připadl roku 1947 do vlastnictví české země. Po zrušení zemského zřízení přešel od roku 1950 do majetku Československého státu.[1] Zámek spravuje Národní památkový ústav, státní hrad a zámek Český Krumlov, jehož stránky o historii areálu jsou zdrojem tohoto článku.[1]