
Národní technické muzeum v Praze otevírá 11. listopadu 2026 výstavu František Křižík. Rytíř elektrotechniky, která potrvá do 29. srpna 2027. Tvůrci ji představili novinářům 10. listopadu. Výstava ukazuje dílo konstruktéra a podnikatele Františka Křižíka (1847 až 1941), jeho osobní život, oblíbené předměty, členy rodiny i širší kontext. Příští rok uplyne od jeho narození 180 let.[1][2]
Obsah výstavy
Velkoplošné fotografie zavádějí návštěvníky do prostor někdejších Křižíkových závodů v pražském Karlíně. K vidění jsou originální exponáty a mapa míst Evropy, kde svítily Křižíkovy obloukové lampy. Výstava připomíná elektrické desky, díky nimž svítilo Národní divadlo. Jediným zapůjčeným exponátem je podle ČTK Křižíkův popelník z Bechyně. Elektrický motorový vůz Elinka, jehož domovem je depozitář v Táboře, na výstavě ve druhém patře muzejní budovy není.[1][2]
Vyjádření tvůrců
Ředitel muzea Karel Ksandr uvedl, že muzeum těží z Křižíkovy pozůstalosti, kterou uchovává; ke 180. výročí narození se chystají slavnostní jízdy Tábor – Bechyně. Podle spoluautorky výstavy Heleny Cedlové je zavádějící mluvit o Křižíkovi pouze jako o vynálezci, protože elektrotechniku etabloval jako samostatný obor a stal se spíše inovátorem. U existující lampy s elektrickým obloukem například upravil mechanismus regulace a přispěl k jejímu rozšíření do řady měst.[1]
Křižík v Praze
Podle výstavy stál Křižík u počátků elektrizace koňské tramvaje, což souviselo s všeobecnou výstavou z roku 1891 na Výstavišti. Pro Jubilejní zemskou výstavu vznikla barevná Křižíkova fontána. První obloukové lampy na stejnosměrný proud nainstaloval v roce 1882 v Hybernské ulici. Ksandr uvedl, že Křižíkova tramvajová trať z Letenských sadů do Stromovky vedla přes pozemek, na němž dnes muzeum stojí, a že část původní koleje nalezené při výkopu kanalizace v Ovenecké ulici je nyní ve sbírkách.[1][2]