Suverénní řád maltézských rytířů (Maltézský řád, též johanité nebo špitálníci) je katolický řeholní rytířský řád. Vznikl v 11. století v Jeruzalémě a od roku 1834 sídlí v Římě. Nepodléhá žádnému státu ani mezinárodní organizaci.[1] Označení maltézští rytíři odkazuje k ostrovu Malta, který řád získal v 16. století.[1]*
Poslání a organizace
Řád se tradičně zaměřoval na provoz nemocnic, takzvaných špitálů.[1] V Česku se dnes věnuje především pomoci seniorům, lidem se zdravotním znevýhodněním a dalším lidem v nouzi. Působí přitom prostřednictvím center obecně prospěšné společnosti Maltézská pomoc a České maltézské pomoci v Českých Budějovicích.[1] České velkopřevorství je jedním ze šesti velkopřevorství řádu; další sídlí v Římě, Neapoli a Benátkách, vlastní velkopřevorství mají také Anglie a Rakousko. Ve 46 státech působí řádové asociace.[1]
Řád v Čechách
Do Čech uvedl johanity kníže Vladislav II., který se s řádem seznámil za druhé křížové výpravy.[2] V letech 1156 až 1159 získali johanité území na malostranském předmostí Juditina mostu, předchůdce Karlova mostu. Jejich centrem se stal kostel Panny Marie pod řetězem.[2] Další komendy vznikly mimo jiné ve Strakonicích, Horažďovicích, Manětíně a Českém Dubu.[2] Roku 1402 získal řád celý hrad Strakonice, který se po vypuzení johanitů z Prahy husity stal centrem řádu v Čechách.[2] Od roku 1626 nesl nejvyšší představený řádu v Čechách titul velkopřevora. Konvent s velkopřevorem se do Prahy vrátil roku 1694. V letech 1726 až 1727 byla postavena rezidence velkopřevorů a v letech 1728 až 1731 budova konventu.[2]
Novější dějiny
V roce 1881 povýšil císař František Josef I. velkopřevora Čech a Rakous na rakouského knížete.[2] Za první světové války dal velkopřevor Othenio Lichnowsky-Werdenberg zřídit osm sanitních vlaků; podle řádu převezly z bojišť 359 945 raněných.[2] Roku 1938 se velkopřevorství rozdělilo na české a rakouské.[2] Komunistický režim činnost řádu v roce 1950 potlačil a velkopřevorství dále působilo v exilu. V Praze bylo obnoveno 20. dubna 1990.[2] Sídlí na Velkopřevorském náměstí na Malé Straně.[3] V letech 2004 až 2011 stál v jeho čele Karel Eduard Paar, který zemřel v září 2026.[4]