
Strahovský klášter je klášter řeholních kanovníků, později premonstrátů, v Praze na Strahově. Jeho založení je spojeno s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, který k tomuto kroku dospěl po návratu z pouti do Svaté země v roce 1138.[1]
Založení
Biskup Jindřich Zdík se po pouti rozhodl založit v Praze klášter řeholních kanovníků. S pomocí pražských biskupů a panovníků vznikl klášter na místě zvaném Strahov.[1] Podle zdroje tento první klášter "nepříliš prosperoval".[1] Teprve v roce 1143 přišli na Strahov premonstráti z porýnského Steinfeldu a od té doby se řeholní společenství na tomto místě začalo úspěšně rozvíjet.[1]
Zakládací listina
Originál zakládací listiny Strahovského kláštera se nedochoval.[1] Nejstarší známý opis listiny pochází z roku 1410 a je neúplný.[1] Jeho latinské znění bylo vydáno v edici Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, svazek I, číslo 156.[1]
Text listiny popisuje biskupovu pouť do Jeruzaléma a jeho rozhodnutí zasvětit se řeholnímu životu. Jindřich Zdík v něm popisuje, jak se po návštěvě Božího hrobu a dalších svatých míst rozhodl "svléknout starého člověka s jeho skutky" a sloužit Bohu "pod řeholí svatého Otce Augustina".[1] Po návratu z Jeruzaléma oznámil svůj úmysl patriarchovi a bratřím sloužícím u hrobu Vykupitele a poté se vrátil domů, aby klášter založil.[1]
Řádová příslušnost
Klášter je spojen s řádem premonstrátů, kteří na Strahov přišli z kláštera ve Steinfeldu v Porýní v roce 1143.[1] Zdroj, z nějž text vychází, je vydáván institucí označující se jako Královská kanonie premonstrátů na Strahově.[1]