Praha 10 je městská část hlavního města Prahy v jeho jihovýchodní části. Podle jejích stránek zahrnuje území o rozloze přibližně 1900 hektarů, na kterém stojí asi 7000 domů a 55 000 bytů a žije přibližně 110 000 obyvatel.[1]
Katastrální území
Jména bývalých historických obcí Vršovice, Strašnice, Malešice, Záběhlice, Vinohrady a Michle tvoří jednotlivá katastrální území Prahy 10. Vznikla po sloučení v roce 1960 a po oddělení Prahy 15 v roce 1994. Některá katastrální území patří do městské části celé, například Vršovice a Malešice, jiné jen zčásti a další jen okrajovou, téměř neobydlenou částí, například Žižkov, Hloubětín a Hrdlořezy. Městská část jako celek je podle vlastních stránek velmi mladá, ačkoli některé z uvedených obcí mají téměř tisíciletou historii.[1]
Čtvrti
Vršovice byly původně malá ves, kterou v jedenáctém století založila vyšehradská kapitula. V roce 1885 se staly městysem a v roce 1902 městem. Dnes mají 35 tisíc obyvatel.[1]
Nejstarší písemný záznam o Strašnicích pochází z dvanáctého století. Obec si dlouho udržela venkovský ráz a stavět se v ní začalo až na počátku dvacátého století. K významným stavbám patří Trmalova vila z roku 1902, dílo architekta Jana Kotěry. Strašnice mají 37 tisíc obyvatel.[1]
Malešice patřily podle záznamu z roku 1309 vyšehradské a svatovítské kapitule. Ze staré zástavby se zachovaly pozdně barokní kaplička v ulici Na Univerzitním statku a zámeček z roku 1689. Žije v nich 12 tisíc lidí.[1]
Část Královských Vinohrad, která patří Praze 10, zahrnuje hlavně vilovou zástavbu. Značnou část pozemků zabírají Vinohradská nemocnice a Vinohradský hřbitov a bydlí v ní 7 tisíc obyvatel.[1]
Nejvýznamnější stavbou starých Záběhlic je kostel Panny Marie, původně románská stavba z dvanáctého století. Zámek Práče je komplex budov, jehož jádro pochází z druhé poloviny osmnáctého století. V šedesátých letech 20. století vzniklo převážně na záběhlickém katastru rozsáhlé sídliště Zahradní Město.[1]
V Michli se podle městské části vyskytují všechny základní typy městské zástavby, od secesních činžovních domů z přelomu 19. a 20. století a chudinské zástavby přes funkcionalistické domy první poloviny 20. století a socialistická sídliště, například Michelskou, po průmyslové a obchodní zóny a moderní komerční čtvrti.[1]
Právní postavení
Rámcem reformy místní správy po roce 1990 byl ústavní zákon č. 294/1990 Sb., kterým byla zrušena soustava národních výborů a obnovena samospráva obcí. Reformu provedly hlavně zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, zákon č. 90/1993 Sb., o hlavním městě Praze, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, a zákon č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.[2]
Hlavní město Praha vzniklo s účinností od 24. listopadu 1990 jako obec a od 1. ledna 2000 je také krajem. Jeho území se člení na městské části, které vznikly zákonem č. 418/1990 Sb. v místech někdejších národních výborů nebo byly na jeho základě zřízeny. Vztahy mezi městem a městskými částmi upravuje zákon o hlavním městě Praze a Statut hlavního města Prahy.[2]
Městská část vystupuje v právních vztazích svým jménem. Jedná jako právnická osoba prostřednictvím Zastupitelstva, Rady, starosty, Úřadu a zvláštních orgánů. Zastupitelstvo může zřizovat výbory a Rada komise. Navenek městskou část zastupuje starosta. Nadřízeným orgánem je Magistrát hlavního města Prahy.[2]