Bohemians Praha 1905 je fotbalový klub z pražských Vršovic. Vznikl pod názvem AFK Vršovice, jeho stadion se přezdívá Ďolíček a členové klubu jsou nazýváni Klokani [1][2].
Počátky ve Vršovicích
Podle klubových stránek sahají dějiny vršovického fotbalu na přelom 19. a 20. století. Asi v roce 1900 byl založen SK Vršovice a v prvních letech nového století působil i sportovní kroužek Kotva, přímý předchůdce dnešního klubu. V Kotvě hráli Jan Honejsek a Otakar Bohata, pozdější významné osobnosti AFK Vršovice [1].
Zlomový den připadl na 16. prosince 1905. SK Kotva Vršovice se tehdy stal čtrnáctým členem nově zřízeného Českého svazu footballového a začal vystupovat pod jménem AFK Vršovice. Původní Kotva přitom pokračovala ve své činnosti. Oficiálně vznikl AFK Vršovice dne 18. března 1906 v hostinci Marie Bohatové, matky Otakara Bohaty, který stál v místech dnešní Holandské ulice. O týden později klub ve svém prvním soutěžním utkání, v Charity Cupu, porazil Slavoj Žižkov 2:0 [1].
Austrálie a klokan ve znaku
V roce 1927 podnikl klub zájezd do Austrálie, o němž dlouho jednal mezinárodní sekretář Zdeněk Kalina. Hostitelé původně chtěli pozvat reprezentační mužstvo, a vršovický tým proto vycestoval pod zapůjčeným jménem Bohemians. Výprava měla šestnáct hráčů a dva funkcionáře. Od 7. dubna do 30. července, tedy po dobu 114 dní, trvala celá cesta. Mužstvo vyhrálo jeden zápas už cestou na Cejlon a v Austrálii odehrálo devatenáct utkání s bilancí čtrnáct výher, dvě remízy a tři porážky. Po návratu je na Wilsonově nádraží přivítalo 15 000 lidí. Krátce nato se výbor klubu rozhodl převzít název Bohemians a umístit klokana do znaku [1].
Zoo Praha uvádí, že příprava zájezdu začala v roce 1926, krátce po vydání humoristického románu Klapzubova jedenáctka. Zdeněk Kalina se podle ní obával, že klubu tato přezdívka zůstane. Nakonec se klub díky cestě začal jmenovat AFK Bohemians, a protože z opačné strany světa přivezl také dva klokany, dostal klokana do znaku i do přezdívky [2].
Klokani na cestě do Prahy
Dvojici zvířat předali Vršovickým 20. června 1927 při rozlučkovém večeru na nádraží v Brisbane queenslandský tajemník veřejných prací a předseda tamní fotbalové asociace M. J. Kirwan. Klokani měli být darem prezidentu Masarykovi, který o ně, jak se později ukázalo, neměl zájem. Z Brisbane je převezli do Sydney a naložili na parník Orvieto, na který v Perthu nastoupilo i celé vršovické mužstvo. Na lodi se o ně podle zoo nejvíce starali brankář a útočník Jaroslav Hybš. Ten později vyprávěl, že mu jedno zvíře na palubě uteklo a že ho při chytání s pomocí námořníků vláčelo po palubě [2].
V Benátkách se přeprava klokanů kvůli veterinární prohlídce zdržela, a do Prahy proto dorazili později než větší část týmu, pravděpodobně 31. července 1927. Už dříve bylo rozhodnuto umístit je do nově založeného Vivária Leknín v Havlíčkových sadech. Večerní vydání Národních listů otisklo jejich fotografii 2. srpna 1927 a o dva dny později psalo, že se rychle zvykli na ostatní exponáty. Národní politika popsala, že za jediný den přišlo tolik návštěvníků, že zařízení nešlo zavřít ani v sedm večer, ačkoli se otevíralo v devět. Pro zvířata, která dosud bydlela v bedně, byla postavena klec dlouhá pět a vysoká tři metry. Podle téhož listu z 9. srpna si tým z Vršovic bednu ponechal na památku [2].
Ďolíček
První hřiště AFK Vršovice leželo v zářezu svahu u silnice do Strašnic, která se dnes jmenuje Vršovická třída, a to mezi dvěma areály kasáren. Fotbal se tu hrával od roku 1912, ohrazen byl pozemek o dva roky později. Hřiště bylo úzké a podle oficiálních údajů se na ně vešlo 6 000 diváků; přezdívka Ďolíček se pro ně ujala už tehdy [1].
Koncem dvacátých let přestal areál zájmu publika stačit. Nový stadion na dnešním místě otevřeli roku 1932 díky komerčnímu radovi a čestnému předsedovi klubu Zdeňku Dannerovi a komunálnímu funkcionáři Františku Burešovi. Pozemek pod vršovickou Sokolovnou u Botiče, kde do roku 1929 sídlil jiný místní klub, Union, pomohl získat podnikatel Jindřich Waldes. Stadion pojmenovaný po Dannerovi navrhl vršovický architekt A. Vejvoda. Slavnostně byl otevřen v neděli 27. března 1932 při velikonočním turnaji; v prvním zápase Bohemians před 18 000 diváky podlehli Slavii 1:4 a první střelec dostal zlaté hodinky. Příznivci novému stadionu dlouho říkali Dannerák, ale časem se označení Ďolíček ujalo i pro něj [1].
Antonín Panenka
S rokem 1968 klub spojuje příchod Antonína Panenky, o němž říká, že je dodnes nejslavnějším Klokanem [1].