.jpg)
Moravská galerie v Brně je galerie a muzeum umění. Podle vlastního popisu její sbírky obsahují více než 200 tisíc uměleckých předmětů různého charakteru a veřejnosti je zpřístupňuje prostřednictvím online katalogu.[1]
Sbírky starého umění a umění 19. století
Sbírky starého umění a umění 19. století se vyvíjejí nepřetržitě od roku 1917 v rámci obrazárny Františkova, později Moravského zemského muzea v Brně. K nejstarším a nejcennějším akvizicím patří obraz Petera Paula Rubense Hlava Medusy.[1] Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století se za působení medievisty Alberta Kutala podařilo shromáždit soubor středověkých památek, například práce Mistra Rajhradského oltáře.[1]
Z raného novověku galerie uvádí soubor pozdně barokních autorů z okruhu vídeňské Akademie, mezi nimi Franze Antona Maulbertsche, Josefa Winterhaldera ml. a Ondřeje Schweigla. Sbírka 19. století odráží blízkost Vídně: kromě umělců působících v Čechách a na Moravě, například Antonína Machka, Josefa Führicha, Josefa Mánesa, Julia Mařáka, Antonína Chittussiho, Antonína Slavíčka, Ježy Uprky nebo Aloise Kalvody, obsahuje práce vídeňských tvůrců Friedricha von Amerling, Ferdinanda Georga Waldmüllera a Hanse Makarta.[1]
Sbírka kresby a grafiky byla digitalizována a zveřejněna s finanční podporou Evropské unie z Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury v rámci iniciativy Digitalizace KKS.[1]
Sbírky moderního a současného umění
Sbírka moderního umění vznikala souběžně s tvorbou samotných děl, již na počátku 20. století. Akvizice české moderny začal systematicky nakupovat první ředitel tehdejšího muzea Jaroslav Helfert. Albert Kutal se na konci 20. a na počátku 30. let podílel na formování souboru moderního českého umění. Významnými přírůstky z té doby jsou Hráči a Prométheus od Antonína Procházky a díla Emila Filly, Josefa Šímy nebo Jaroslava Krále.[1]
Nejvýznamnějšího rozšíření se sbírka dočkala po roce 1945 a její exponáty byly ve stálé expozici poprvé vystaveny roku 1970. Meziválečnou avantgardu zastupují díla českého poetismu a artificialismu, čtyřicátá léta díla reagující na válku a práce Skupiny 42 a Skupiny Ra. Český informel představují práce Mikuláše Medka, Roberta Piesena, Josefa Istlera a dalších. Pro druhou polovinu 20. století jsou uvedeni například Adriena Šimotová, Jiří John, Václav Boštík, Jiří Kolář, Michael Rittstein a brněnští výtvarníci Dalibor Chatrný a Miroslav Štolfa.[1]
Archiv a sbírka Jiřího Valocha
Sbírka Jiřího Valocha byla dosud nejúplněji představena jako součást stálé expozice ART IS HERE: Nové umění, která prezentuje místní výtvarnou scénu v mezinárodních souvislostech. Těžiště sbírky tvoří umělecké tendence prosazující se na české a mezinárodní scéně od počátku 60. let.[1]